Česko se pro korejského výrobce elektroniky stalo testovacím trhem. Nejdříve zde Vít Šubert, jako první lokální manažer, vystřídal na pozici výkonného ředitele korejského šéfa. Nyní zde Korejci jako první v Evropě spouští značkové prodejny.
* LN Na počátku července jste v Brně otevřeli první značkovou prodejnu. Proč zrovna Brno? A chystáte značkové prodejny otevřít i jinde?
Ano, chystáme. Obchod v Brně je náš pilotní projekt. S konceptem značkových prodejen jsme přišli na podzim. Brno byla vlastně pouze první lokalita, která byla dostupná. V první vlně nás zajímala tři místa – Praha, Brno a Bratislava. Zde jsme poptali prostory a zároveň jsme si nechali udělat výzkum o návštěvnosti jednotlivých obchodních center. V Praze máme vytypovány čtyři lokality, o kterých v těchto týdnech jednáme.
* LN Můžete říct, která místa to jsou?
Mohu říct, o která místa máme zájem. Otázka je, kde ten obchod nakonec skončí, to ještě opravdu nevím. Zajímal nás Nový Smíchov, Chodov, Arkády, Zličín a zvažovali jsme i Letňany. Místa v těch dobrých obchodních centrech jsou již rozebrána. Značkový prodej v Praze by měl být otevřen v průběhu podzimu, a potom přijde na řadu Bratislava. Ale tím to nebude končit, protože plánujeme rozšíření do dalších měst, jako je Ostrava. Navíc v Praze chceme mít dva druhy obchodů. Jeden, který bych nazval koncept store, ten jsme teď otevřeli v Brně, a druhý typ obchodu by měl být něco jako experience store (zážitkový obchod, pozn. red.). To by měl být větší obchod, kde by byl vidět například audio video systém zasazený do prostředí, kde se bude skutečně používat.
* LN I ten druhý typ obchodu bude umístěn v nákupním centru?
Ano, určitě.
* LN Budete tedy vybírat ze stejného seznamu?
To se může stát. Pro nás je teď největší problém dostupnost těch prostor, ale vzhledem k ekonomické situaci na trhu je možné, že některé prostory budou volné.
* LN A zároveň by mohly být i za lepší cenu?
Musím říct, že ceny zatím dolů nešly. Obchodní centra balancují skladbu toho, co tam chtějí prodávat. Zájemce o pronájem musí předkládat i obchodní záměr, co tam chce prodávat a proč by si ho tam měli vzít. My ty obchody provozujeme ve franšízovém stylu, tedy podobně jako McDonald’s nebo KFC. Rozhodujeme o tom, jaký bude design, co se bude prodávat a jak se to bude vystavovat, ale neprovozujeme je sami.
* LN Mluvil jste o rozšíření do dalších měst. Která to budou?
Ostrava, České Budějovice a Liberec, zvažujeme Plzeň.
* LN To zřejmě stihnete až v příštím roce?
Ano, to bude určitě v příštím roce. Pokud v letošním roce stihneme otevřít obchod v Praze a Bratislavě, tak budeme spokojeni. A v prvním pololetí příštího roku bychom se chtěli rozšířit do dalších měst.
* LN Jak to, že z celé Evropy byl první značkový obchod LG otevřen zrovna v České republice?
To není dáno direktivou z našeho vedení. Je to souhra několika náhod. Když jsem přicházel do LG, tak jsem byl první lokální šéf v Evropě. Tehdy jsem musel předložit koncepci, co vlastně chci s tou pobočkou dělat. Jednou ze součástí mé marketingové koncepce bylo, že chci rozběhnout systém koncept storů, protože si myslím, že to LG chybí. Takže já jen plním, co jsem slíbil. Zároveň je to i tím, že my jsme docela zajímavý trh. Máme totiž celkem dobré výsledky, vzhledem k tomu, jak velký trh jsme. LG má v Evropě 16 poboček a ekonomicky bychom měli být zhruba třináctí, co se týče velikosti trhu, ale co se týče výsledků, tak jsme zhruba na šestém místě. Máme proto dobré renomé a dostáváme volnou ruku v marketingových konceptech. Navíc je náš trh technologicky zajímavý, protože naši uživatelé jsou celkem high-tech orientovaní. A samozřejmě poslední věc je ta, že pokud zde takový koncept rozběhneme, a on se nepovede, tak na tom menším trhu je to menší malér.
* LN Je to i důvod, proč jste se stal prvním lokálním šéfem LG?
LG byla úplně první korejská firma, která se rozhodla zlokalizovat vedení v Evropě. To bylo poměrně revoluční rozhodnutí, takže to vyvolalo ohlas i v Koreji. Já jsem byl nějakou shodou okolností první. V té době bylo pět kandidátů v různých zemích a zde hledání ředitele proběhlo nejrychleji.
* LN Byl vstup do korejských manažerských vod obtížný?
Na začátku to bylo těžké v tom, že jsem si musel zvykat na jiný styl managementu a na jinou mentalitu. Před tím jsem totiž pracoval většinou pro americké firmy. Bylo to takové oboustranné oťukávání a myslím, že to kulturní prolnutí byl oboustranně šok. Nebyly sice žádné zásadní střety, ale stálo hodně času a úsilí obou stran, abychom si vytříbili systém spolupráce. Ve chvíli, kdy se nám to povedlo, šly ostatní trhy jednodušeji, protože my už jsme si některé slepé uličky prošli. Mojí výhodou byla práce v Dellu, kde jsem měl na starosti devět evropských zemí. Proto jsem byl celkem zvyklý jednat s různými mentalitami a různým stylem přemýšlení lidí.
* LN Za měsíc budete rok ve funkci. Budete pochválen?
Já doufám, že dostanu pochvalu. Já jsem už nějaká hodnocení absolvoval, proto vím, jak se na mou práci zatím nahlíží. Výsledky pobočky také nejsou tak špatné. Proto si myslím, že to nebude úplně špatné hodnocení.
* LN Češi jako zákazníci jsou inovativní hračičky. Změnil hospodářský útlum nějak jejich chování při nakupování?
Na tomto trhu nastal s příchodem recese zajímavý efekt. Každý čekal, jak se to vytříbí, a nám se ve většině kategorií trh polarizoval. Profit firmy a objem prodeje vždy táhne ta střední část produktů. Ta, která má ještě nějakou rozumnou cenu, ale prodávají se jí desetitisíce. Teď, v době recese, se trh roztrhl a část lidí si řekla, že bude šetřit a přejde na levné produkty, protože jsou prostě levné. Část lidí si naopak řekla: ne, teď je asi ta doba, kdy je lepší zainvestovat do něčeho pořádného, co déle vydrží. Tím pádem kupují dražší produkty. Takže nám se paradoxně nejvíc zúžil střední segment a rozšířily se ty dva okolo. Tento trend se projevil napříč naším portfoliem a na zisku to ve finále vyšlo velmi podobně.
* LN Reagujete na tuto polarizaci marketingovou kampaní? Tlačíte střední cestu?
Na polarizaci reagujeme velmi výrazně, ale netlačíme střední cestu. Udělali jsme si výzkum a bereme to jako fakt. Nemá cenu se snažit koncového zákazníka násilím přetočit do jiného stylu myšlení. Je lepší se zaměřit na to, kde se lidé cítí pohodlně a bezpečně a marketing zaměřit na místa, kde chtějí investovat. Bojovat proti tomu by, myslím, byla chyba.
* LN Mnoho firem začalo po vzoru šrotovného zavádět nábytkovné a elektrovné. Vy jste dělali ekologický příspěvek. Rozhodli jste se vědomě k tomu, že to budete nazývat jen ekologický příspěvek a nezatáhnete do toho slovo krize?
Ano. Já jsem hodně zastával názor, že nechci, abychom pořád používali slovo krize, jak interně tak externě. Protože externě si myslím, že lidi jsou dost vyděšení z médií a ze všech jiných dopadů, a nevidím žádný důvod, proč bychom k tomu měli přispívat i my. A další věc je ta, že začneme-li interně přijímat fakt, že když se nedaří, tak argument je slovo krize, tak se dopředu rozhodně nepohneme.
* LN Kolik lidí příspěvku využilo? Jaká byla návratnost kampaně?
Když do této kampaně zainvestujeme částku v řádu několika milionů korun, tak musíme prodat určitý počet kusů. Takže například v minulém měsíci jsme věděli, že musíme prodat více než 10 000 televizí na českém a slovenském trhu. Pak bychom považovali kampaň za úspěšnou. A to se povedlo. Prodali jsme více. Proto jsme se rozhodli v této akci pokračovat i v červenci.
* LN Chystáte podobnou akci na další produkty?
U mobilů ne, tam je diskutabilní, co tam může být ekologického. Ale určitě chystáme ekologickou komunikaci okolo chladniček a praček, protože tam je například spotřeba základní věc. Jednak kvůli ekologické šetrnosti a jednak kvůli ekonomickému dopadu na domácnost. To je samozřejmě velmi propojené. Určitě se chystáme, že po prázdninách začneme s ekologickou komunikací i v těchto kategoriích.
* LN Máte velmi široký záběr. Je něco, co ještě nevyrábíte a chtěli byste to vyrábět?
Myslím, že vyrábíme snad už úplně všechno. My vyrábíme i zubní pasty, šampony a léky. I když je pravda, že to zde neprodáváme. Na našem trhu se soustředíme hlavně na elektroniku, ale určitě zde ještě nemáme všechny produkty, které bychom zde chtěli mít.
* LN Které produkty byste tedy chtěli ještě přivézt?
Portfolio bych chtěl rozšířit zejména v oblasti bezpečnostních výrobků, jako jsou kamery a bezpečnostní systémy. Ty máme na hodně špičkové úrovni, a zatím je na tuzemský trh nedodáváme. Budoucnost vidím i v segmentu solární energie, zejména solárních panelů. Myslím, že nám bude stát za to rozšířit i počet praček, a budeme asi kompletně přemýšlet o tom, jak bude vypadat portfolio audio video techniky. Celkem by se produktové novinky měly mezi podzimem a jarem příštího roku objevit zhruba ve čtyřech až pěti kategoriích.
* LN Máte vytypované i produkty, kterých byste se naopak chtěli zbavit?
V tuto chvíli máme v České republice přes 630 produktů. Nemůžeme se rozšiřovat do nekonečna, takže když přijdou nějaké výrobky, tak nějaké musí odejít. Teď vyhodnocujeme návratnost jednotlivých produktů a myslím, že některé si nezaslouží v portfoliu žít dál.
* LN Které kategorie jsou tedy „na odstřel“?
Myslím, že nejsou na odstřel celé kategorie, ale minimálně zásadní části z nich. Snížení počtu výrobků v kategorii by podle mého názoru mělo potkat například mikrovlnné trouby. Je zbytečné sem dodávat deset typů mikrovlnné trouby, protože některé jejich vlastnosti zákazník prostě neocení. Je zbytečné držet v portfoliu složité mikrovlnky, takže tam dojde k zásadní redukci portfolia. To samé se může stát i ve vysavačích.
