Vážený pane ministře Kocábe, stejně jako řada jiných občanů jsem si ještě donedávna myslel, že vaše ministerstvo, které má v popisu práce ochranu lidských práv a menšin, by mělo být zrušeno. Postupně jsem ale dospěl k názoru zcela opačnému: že by mělo být naopak posíleno. Proč? Protože by dostalo konečně jiný obsah. Odpovídající realitě.
Vezměte si například mou osobu. Jsem starý, kuřák, a navíc muž, což je v současném juvenilním světě, podléhajícím tyranii zdravého života a vizi, jak si pořídit děti bez spermatu, sama o sobě dost vražedná kombinace. A to nehovořím o tom, že jako heterosexuál mám ještě o přitěžující okolnost víc.
Kdo chrání má lidská práva proti útlaku? Proti diskriminaci? Nikdo. Stejně tak se oficiální výklad menšin smrskl v pojetí úřadu, který reprezentujete, na zprofanované rasy a vyznání všeho druhu.
Ale copak dnes neexistují menšiny úplně jiné? A daleko odstrkovanější? Třeba menšina čtenářů knih. (Obávám se, že zakrátko bude rozšířena o menšinu těch, kteří vůbec čtou něco z papíru.) Ignoruji reklamy, platím daně, jsem poprvé (a doufám i naposled) ženatý - a své ženě věrný. No sakra, nejsou tohle všechno menšiny jak hrom?!
Menšina ale stejně tak dobře může povstat z většiny, což jste si, pane ministře, zatím rovněž bohužel neuvědomil. Jen záleží na tom, kde se zrovna nacházíme. Vzhledem k tomu, že bydlím na sídlišti jednoho smutně proslulého severočeského města, stal jsem se proti své vůli příslušníkem i dalších menšin. Třeba menšiny lidí, kteří pracují. A tudíž v noci spí.
Platím třeba nájem - což je samo o sobě dost exotické. Nemám načerno připojenou elektřinu, platím vodné, stočné, a dokonce i popelnice. I když, abych pravdu řekl, nevím vlastně proč. Kdybych sypal odpadky volně na chodbu a na schodiště, vyšlo by to nastejno jak esteticky, tak pachově. Menšina (tedy tady u nás většina) nepřizpůsobivého obyvatelstva jde v tomto směru ruku v ruce vzorně s menšinou squatterů.
Žiju v létě uvnitř domu, což mě rovněž dosti odlišuje od většiny, nikdy jsem nebyl ani na Borech, ani v Kanadě. Své děti vychovávám v duchu desatera, posílám je na basket místo na karate. Také na to denně doplácejí. Někdy modřinami, někdy jen mobilním telefonem... Řídím střízlivý - a výhradně své vlastní auto. Pokud ho před domem najdu. Když něco chci, koupím si to! Mám rád policejní auta. Když nějaké omylem zabloudí do našeho bloku, líbal bych ho na kapotu, kdybych se nestyděl.
Myslím, že už jsem uvedl dostatek menšin, jejichž příslušníkem jsem, abyste začal konečně chránit i má lidská práva, jak vám zadání vašeho úřadu ukládá.
S pozdravem váš menšinový Slušný občan.
Vezměte si například mou osobu. Jsem starý, kuřák, a navíc muž, což je v současném juvenilním světě, podléhajícím tyranii zdravého života a vizi, jak si pořídit děti bez spermatu, sama o sobě vražedná kombinace.
