Vyslovila se také pro posílení globálních struktur na úkor tradiční suverenity jednotlivých států. Merkelová se v zamyšlení o obtížnosti vzájemného poznávání letmo zmínila i o prosazeném požadavku prezidenta Václava Klause na výjimku pro Českou republiku z listiny základních práv EU kvůli obavám o majetkové nároky sudetských Němců. Kancléřka se tím odrazila k úvaze o obtížnosti majetkových sporů například mezi kyperskými Řeky a Turky.
"Když dnes chcete řešit problémy a strhávat zdi, musíte se automaticky intenzivně zabývat jinými částmi světa," prohlásila kancléřka před stovkami vědců, politiků, ekonomů a společensky angažovaných osobností. Dnešní zdi podle ní spočívají v obtížnosti "klást správné otázky", opatřovat si náležité informace a chápat i jiné kontinenty. Zkušeností evropských dějin je, že schopnost tolerance je jedním z předpokladů, aby spolu lidé mohli žít v míru, zdůraznila jedna z nejmocnějších žen světa.
Pokojné spolužití tak v budoucnu bude možné uskutečnit jen v globálním pořádku. S tím souvisí také nutnost vzdát se části národní suverenity.
Oslavy už se pomalu rozjíždějí
I Německo se tak prý musí podle ní smířit s tím, že v mnoha oblastech může být přehlasováno v Evropské unii. Jednou "z nejnapínavějších otázek" souvisejících s překonáváním zdí podle kancléřky bude, zda "jsou národní státy ochotny a schopny odevzdávat kompetence na multilaterální organizace", ať to stojí, co to stojí. Připomněla například blížící se klimatický summit v Kodani. "Tento svět nebude mírovým a dobrým světem, pokud nebudeme připraveni k větší míře globálního pořádku a více mnohostranné spolupráce," uzavřela šéfka německé vlády.
Oslavy pádu berlínské zdi se pomalu rozjíždějí. Merkelová se už zúčastnila spolu s německým prezidentem Horstem Köhlerem bohoslužby v evangelickém Getsemanském kostele ve čtvrti Prenzlauer Berg.
Odpoledne kancléřka zamířila spolu s posledním sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem a polským exprezidentem Lechem Walesou na Bornholmský most, u nějž byl byl kdysi velký hraniční přechod mezi západní a východní částí Berlína. Právě tady 9. listopadu umožnili východoberlínští pohraničníci volně přejít hranici prvním východním Berlíňanům poté, co novou svobodu cestování na tiskové konferenci nečekaně oznámil komunistický funkcionář Günther Schabowski.
Oslavy vyvrcholí večer u Braniborské brány Svátkem svobody, jehož se mají zúčastnit současní a bývalí státníci z 30 zemí včetně prezidentů Ruska, Francie nebo České republiky. To, že se oslav zúčastní šéfové vlád téměř všech zemí Evropské unie podle Merkelové ukazuje, že otevírání vnitroněmeckých hraničních přechodů tehdy bylo celoevropskou záležitostí.
Kancléřka už ve svém posledním videoposelství označila 9. listopad 1989 za nejšťastnější den novějších německých dějin. Německo jej přesto neslaví jako svůj státní svátek, neboť shodou okolností na něj připadá rovněž výročí nacistických protižidovských pogromů "křišťálové noci", která se udála před 71 lety.
