PRAHA Starostové nesouhlasí s návrhem evropské směrnice o pozdních platbách. Podle ní by totiž veřejné instituce měly na splatnost faktur lhůtu 30 dní.
Pokud by nestihly peníze včas zaplatit, hrozila by jim pětiprocentní paušální sankce z dlužné částky. Sankce by platila již od prvního dne po uplynutí 30denní lhůty. „Je to nesystémová a zbytečná směrnice, která by tvrdě dopadala hlavně na menší obce,“ říká starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík.
Evropská komise si naopak od směrnice slibuje, že pomůže malým a středním firmám, které musí na platby často čekat několik měsíců.
Problém podle obcí spočívá v tom, že by tyto podmínky měly platit jen pro veřejné instituce. „Podmínky platební kázně by měly platit pro všechny stejně, nelze z toho vytrhnout jen veřejnou správu,“ řekl europoslanec za ODS Oldřich Vlasák, který je zároveň předsedou Svazu měst a obcí. Ten vystupuje proti návrhu Evropské komise spolu s Radou evropských municipalit a samospráv CEMR.
Platby obcí závisí ve značné míře na dotacích od státu a z Evropské unie, upozornil Vlasák. Jenže Evropská komise má lhůtu pro splatnost faktur 90 dní. „Je to další ukázka toho, že jsme si všichni rovní, ale někteří jsou rovnější,“ ironicky poznamenal Gazdík.
V současné době si veřejné instituce v tuzemsku určují lhůty splatnosti samy v rámci smluvního vztahu.
Čekání na platby některé podniky ohrožuje Podle předsedy Mezinárodní obchodní komory Jaromíra Drábka je podobné nařízení, které představuje směrnice EU, v zásadě správné. „Ačkoli to trochu napravil zákon o veřejných zakázkách, trvá i v dnešní době dál velký problém s tím, že kraje, obce a stát si vybírají třeba až devadesátidenní lhůtu na zaplacení podnikům. Jenže to v některých případech silně ohrožuje existenci těchto firem, které nemohou na peníze čekat tak dlouho,“ upozorňuje Drábek.
Zároveň ale říká, že je vůbec sporné, proč by právě pozdní platby měla řešit Evropská unie, a ne jednotlivé státy na místní úrovni. Podle europoslanců ODS by směrnice o pozdních platbách mohla prohloubit schodky národních rozpočtů. Vlasák připomněl, že největším dlužníkem v tuzemsku je stát, který by na předpis doplatil nejvíce.
„Návrh představuje jen další díru do již tak chatrných veřejných financí,“ uvedl na včerejší tiskové konferenci europoslanec občanských demokratů Edvard Kožušník. Faktury je podle něho sice nutné platit včas, ale návrh regulace, který zahrnuje jen veřejnou správu, je nesystémový.
Návrh vytváří podle Kožušníka prokorupční prostředí, které může motivovat některé úředníky k proplácení faktur ve zpoždění, podotkl Kožušník. „Budeme se snažit směrnici výrazně změnit,“ zdůraznil europoslanec. Slyšení v Evropském parlamentu k předloze se uskuteční na konci ledna.
***
Napraví sporný návrh dlužníky? Směrnice o pozdních platbách
Evropský návrh na změnu směrnice o zpožděných platbách obsahuje tyto body: Lhůta na zaplacení faktur pro veřejné instituce je 30 dní. Speciální poplatek za opoždění platby ze strany veřejných orgánů. Kromě běžných úroků z prodlení jim má být účtována i paušální náhrada ve výši 5 procent dlužné částky, a to už první den prodlení. Možnost vymáhat i úroky z prodlení nižší než 5 eur. Dosavadní legislativa stanovovala právě hranici 5 eur jako minimální částku, kterou lze vymáhat. Tato hranice se má nyní zrušit.
Kromě toho, že podniky budou moci vymáhat veškeré úroky z prodlení, budou moci také požadovat náhradu za náklady spojené s vymáháním dluhu. Návrh směrnice stanovuje i výši těchto náhrad pro případy, kdy nejsou tyto poplatky smluvně stanoveny jinak. Za vymáhání dluhu do 1 tisíce eur si firma může účtovat paušální částku 40 eur, při pohledávce v rozmezí 1 až 10 tisíc eur částku 70 eur. Při sumách nad 10 tisíc eur si podnik kromě úroků může účtovat paušálně 1 procento z dlužné sumy. Členské státy mají zajistit, aby dané náhrady byly placeny bez jakékoliv výzvy jako forma odškodnění za vymáhání. zdroj: Euroskop
