LN Jaká je aktuální situace v případě hurikánu Irma?
Irma zůstává na tom nejvyšším stupni. Je to tedy velmi silný a potenciálně velmi nebezpečný hurikán. Aktuální rychlosti větru v blízkosti středu Irmy se pohybují kolem 285 kilometrů za hodinu. To jsou minutové průměry, takže nárazy větru mohou být ještě o dvacet nebo i třicet kilometrů vyšší. Je ale nutné zmínit, že když jdeme dál od středu hurikánu, rychlost poměrně výrazně klesá. Oblast, která je zasažená větrem o síle orkánu, tedy alespoň 120 kilometrů za hodinu, má teď poloměr osmdesát pět kilometrů.
Ostatní otáčeli, poslední ‚záchranný‘ let Delta provedl v San Juanu bleskovou otočku a proletěl hurikánem |
LN Je tedy Irma nebezpečná hlavně kvůli síle větru?
Kromě větru, který je při těchto rychlostech velmi ničivý, s sebou přináší i velmi intenzivní déšť. Na Bahamách se v některých oblastech očekává, že by mohlo spadnout až kolem 500 litrů vody na metr čtvereční, což je opravdu enormní množství. V těchto oblastech to samozřejmě povede k přívalovým povodním. Na pobřeží jsou velkým nebezpečím vysoké vlny, které můžou mít výšku kolem tří metrů, v některých oblastech Baham pak mohou být i pětimetrové.
LN Jaký bude další vývoj?
Částečně může zasáhnout sever Kuby, ale tam se plný zásah neočekává. Pak je samozřejmě na ráně Florida, o které se mluví poměrně hodně. Největší nebezpečí představují právě vysoké vlny. Protože s tím, jak Irma postupuje do vyšších zeměpisných šířek, se zvětšuje oblast s nejsilnějším větrem a vlastně se tak zvětšuje i oblast s vysokými vlnami. Na otevřeném moři zatím nepůsobí nějaké velké problémy, ale když se dostanou na pobřežní mělčiny, začnou vytvářet nebezpečný příboj. Očekává se, že na východním pobřeží, nejen Floridy, ale i Georgie a části Jižní Karolíny, by vlny měly přesáhnout pět metrů a v některých případech by mohly dosahovat do výšky osmi a půl metru. Pokud to dopadne podle předpovědi, jsou to srovnatelné vlny, jaké byly při Katrině v New Orleansu. Šlo by tak o vůbec největší vlny způsobené nějakým hurikánem v této části Spojených států od začátku jejich systematického sledování.
  |
LN Lze tedy říci, že Irma je nějakým způsobem výjimečná a bezprecedentní?
Irma je výjimečná hned z několika hledisek. Když odhlédneme od Karibského moře a Mexického zálivu, v oblasti nad Atlantikem zatím nebyl v historii pozorován silnější hurikán. Pokud se bere rychlost větru při úderu na pevninu, která přesáhla 290 kilometrů za hodinu, Irma se zařadila na třetí třetí místo s tak silným větrem nad pevninou či nad ostrovy. Jen dvě tropické cyklony byly silnější. Zajímavý extrém je taky doba, po kterou setrvává v tak vysoké síle či intenzitě, po kterou rychlosti větru přesahují 290 kilometrů za hodinu. Už teď je to nejdéle v historii měření. Ještě nikdy žádný hurikán či tajfun nevydržel souvisle tak dlouho s takovou rychlostí větru.
LN Bude zároveň i nejničivější?
Řekl bych, že Florida má potenciál vyvarovat se velkého počtu obětí. Lidé to vědí víc dopředu, mají lepší možnost evakuace. Na druhou stranu se obávám, že z hlediska škod může být Irma velmi drahou bouří. Protože pokud se předpovědi naplní, přinese s sebou ničivý příboj, silné přívalové deště a povodně ve vnitrozemí. A ty majetky jsou tam ohromné, to se pochopitelně nedá srovnávat třeba s Filipínami. Takže když se to potom sečte s Harveym z minulého týdne, který působil extrémní škody v oblasti Houstonu v Texasu, obávám se, že letošní rok bude pro USA z hlediska hurikánů velmi drahou záležitostí.
LN Je mimořádné, že Irma přichází tak rychle po hurikánu Harvey?
To bych ani netvrdil, protože Irma vznikla v podstatě v jiné oblasti než Harvey, který se vytvořil nad Mexickým zálivem. Irma postupuje z východního Atlantiku. Velkou souvislost bych tam tedy nehledal. Letošní hurikánová sezona bude pravděpodobně silná, protože zatím ještě nejsme ani v její oficiální polovině, což je kolem 10. září, a už máme tolik hurikánů za sebou. Zajímavé spíš je, že v tuto chvíli máme v jedné oblasti hned tři hurikány: Irmu, Josého a Katiu. Tři hurikány najednou, to se naposledy stalo v roce 2010. Jde o poměrně vzácnou záležitost.
LN Může se hurikánová sezona nějak projevit i u nás, má to nějaký vliv?
Tropické cyklony, jak už název napovídá, jsou záležitost především tropických oblastí. Za vhodných podmínek v atmosféře ale můžou proniknout i do oblastí mírných zeměpisných šířek. Ostatně i Irma může doputovat až do mírného pásma. Takže se může stát, že se nějaký hurikán zapojí nad Atlantikem do převažující západovýchodní cirkulace. Tedy do cirkulace vzduchu ze Severní Ameriky přes Atlantik do západní Evropy. A protože s sebou zpravidla nese hodně energie, hodně tepla a hodně vodní páry, může tam za vhodných podmínek nějakým způsobem regenerovat. Už to potom není hurikán jako takový, ale změní se na tlakovou níži, jak ji známe z našich zeměpisných šířek. Může ovšem přinést silné srážky a silný vítr. Opravdu to pak už ale není v žádném slova smyslu hurikán, i když určitá historie toho transportu energie a vlhkosti se tam vystopovat dá. Vždycky ovšem dojde k přeměně tropického systému na mimotropický. U nás v České republice tedy hurikány jako takové nehrozí a nehrozí ani v západní Evropě. Zatím je ale příliš těžké odhadnout, jestli se u nás současné hurikány nějakým způsobem projeví. Občas se to ale stává.
LN Hurikánu se tedy obávat nemusíme. Co nejhoršího nám v Česku hrozí, pokud jde o vítr?
Co se týče větru, rozdělil bych to do dvou skupin. Jedna skupina je vítr související s bouřkovými situacemi, tedy záležitost hlavně letní, kdy můžou vzniknout rozsáhlejší bouřkové systémy. Letos v létě jsme jich několik zaznamenali. Můžeme v takovém případě hovořit o takzvaném derechu, což je bouřkový systém, který působí škody v pásu dlouhém aspoň 400 kilometrů, přičemž na několika místech by tyto škody měly odpovídat tornádu toho nejnižšího stupně. Výsledkem jsou pak třeba rozsáhlé polomy v lesích a škody na elektrickém vedení.
LN Zmiňujete tornáda. Není právě tornádo tou největší tuzemskou hrozbou?
Rychlost větru při tornádu může být u nás asi nejvyšší, ale problém je, že tornádo je tak malá záležitost, že se rychlost větru nedaří změřit standardními metodami. Lze ji odhadnout jenom podle škod. Je to jen lokální záležitost, několika desítek či stovek metrů. Ale derecha jsou opravdu rozsáhlejší bouřkové systémy a tam ty škody jsou větší. Zmínil bych letošní 11. srpen, kdy se vytvořilo derecho nad severovýchodními Čechami, kde taky škodilo, ale bylo to ještě nesrovnatelné s tím, co se stalo v Polsku. Tam zahynulo několik lidí a vzniklé škody byly obrovské.
LN Mluvil jste ale o dvou skupinách větrných hrozeb. Která z nich je tedy ta druhá?
Druhá skupina, ta přichází hlavně v zimní části roku a je spojená s rozsáhlými tlakovými nížemi, kdy se vytvoří velký rozdíl v tlaku a pak v rozsáhlejší oblasti fouká velmi silný vítr. Na rozdíl od derecha, které trvá několik hodin, je tato záležitost několikadenní. Můžeme ji tedy sledovat po delší dobu. V souvislosti s těmito nížemi jsou u nás registrovány nejsilnější nárazy větru, jako při orkánu Kyrill v roce 2007. Výjimečná pak byla taky Emma o rok později.
