Je to instituce, k jejímuž posvěcení prosebně vzhlížejí ministerstva kultury po celém světě. Zařazení na její seznam světového kulturního a přírodního dědictví se totiž rovná katapultování do kategorie „magnet na turisty“. Před čtyřmi lety bylo UNESCO pro Palestince ale něčím víc – jejich vstupenkou do mezinárodního společenství.
Memento války: bizarní Park míru rozděluje kosovské Albánce a Srby |
Jako první organizace při OSN jim totiž UNESCO garantovalo plnohodnotné členství, nevoli Izraele a jeho spojenců navzdory. Rok nato se pak Palestincům dostalo pozorovatelského statusu také v samotné OSN. Nyní se obdobného scénáře obává Srbsko v případě jeho bývalé provincie.
Kosovo, jež v roce 2008 vyhlásilo nezávislost, aktuálně o členství v UNESCO rovněž usiluje. Srbsko již avizovalo, že učiní vše, co je v jeho silách, aby členství Kosova v organizaci zabránilo. Obává se totiž, že bude impulzem, jež povede k členství i v dalších mezinárodních organizacích, a tím k nepřímému všeobecnému uznání Kosova.
Pravoslavné kláštery pod kosovskou správou
Kromě politické linie se však Bělehrad přes případné kosovské členství nedokáže přenést i proto, že by tím pod správu Prištiny připadly všechny památky zařazené na seznam světového kulturního dědictví na jeho území, tedy čtyři starobylé pravoslavné kláštery.
Srbsko tyto svatostánky, jejichž historie sahá až do 14. století, považuje za kolébku své víry. Jmenovitě klášter Gračanica nedaleko Prištiny je duchovním centrem Srbů v Kosovu a symbolem jejich přítomnosti v regionu.
Visoki Dečani church (14c) in festive atmosphere (monastery photo archive) #UNESCO #Serbian #Orthodox #Church #Kosovo pic.twitter.com/iJTnaQXdsL
— Sava Janjic (@SavaJanjic) 11. Srpen 2015Pomoc Vatikánu
Srbský velvyslanec při UNESCO Darko Tanaskovič se v rozhovoru pro srbský list Večernje Novosti dokonce nechal slyšet, že by Bělehrad ve svém tažení proti kosovskému členství v organizaci mohl hledat pomoc i u Vatikánu. Tedy navzdory schizmatu, jež v 11. století rozdělilo západní církev od východní. Podle jeho slov Svatý stolec už v minulosti projevil „odpovídající míru odpovědnosti“, pokud šlo o křesťanské svatostánky v Kosovu. Vatikán nezávislost Prištiny dodnes neuznal.
Křižovatka balkánské historie, která zdobí jih Kosova. To je Prizren |
Uznalo ji však 108 ze 195 členských států OSN, včetně Česka. A kosovské nezávislosti je nakloněno i rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora z roku 2010. Ten ve svém poradním stanovisku vyžádaném OSN uvedl, že deklarace Prištiny nebyla v rozporu s mezinárodním právem a rezolucí Rady bezpečnosti číslo 1244. Ta je přitom alfou a omegou srbských pozic.
Finální slovo při udělení členství v organizaci má sice 195členná Generální konference, nejvyšší orgán UNESCO, jež se schází jednou za dva roky, výkonná rada však klíčové body programu předjednává a před samotným hlasováním Generální konference vydává doporučení. A na rozdíl od konference se při klíčových hlasováních řídí prostou většinou. Příznivé pro Kosovo přitom je, že více než polovina členů výkonné rady (33 z celkem 58) již dříve uznalo jeho nezávislost.
S tím, jak se termín příštího zasedání Generální konference blíží, se rétorika obou stran vyostřuje. Delegáti se totiž mají sejít počátkem listopadu. Kosovu tak příliš času na manévry nezbývá, další šanci bude mít za dva roky.
„Není pochyb o tom, že žádost Kosova bude projednána výkonnou radou v říjnu,“ uvedl náměstek kosovského ministra zahraničí Petrit Selimi pro Rádio Svobodná Evropa.
