4. února 2018 17:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Mezi mlýnskými kameny. Slovinci plánují uznání svrchovanosti Palestiny

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Reuters

LUBLAŇ/PRAHA Mimořádně napilno mají v těchto dnech izraelští diplomaté ve Slovinsku. Tamní parlament se totiž zabývá závazným uznáním Palestiny jako svrchovaného státu. Pokud se tak stane, bude Slovinsko první evropskou zemí po řadě let, která tak učiní.

Jako mezi dvěma mlýnskými kameny. Takové přirovnání asi nejvěrněji ilustruje nynější dění ve Slovinsku ve chvíli, kdy se tamní zákonodárci začali vážně zabývat možností uznat Palestinu jako svrchovaný stát s Východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem.

A to jen nedlouho poté, co se Blízkým východem prohnala na sklonku loňského roku vlna nepokojů kvůli rozhodnutí Washingtonu uznat Jeruzalém metropolí židovského státu a přesunout tam ambasádu.

Izrael se ohradil

Původně měl o návrhu uznat Palestinu jako nezávislý stát hlasovat již ve středu zahraniční výbor slovinského parlamentu. Nutno podotknout, že k nevoli Izraele, který se vůči takovému kroku pravidelně ohrazuje již od roku 2014, kdy se touto možností začali zákonodárci v Lublani aktivně zabývat. Očekává se, že pokud návrh výbor schválí, budou pak v březnu nebo dubnu o této záležitosti hlasovat všichni poslanci na plénu.

A na rozdíl od podobných hlasování, která se v minulosti uskutečnila v Británii, Francii, Španělsku či Irsku, se počítá s tím, že případné uznání nebude mít směrem k vládě jen doporučující charakter, ale bude závazné. Tedy že mu bude muset kabinet premiéra Mira Cerara přizpůsobit své počínání.

Zastánci palestinské svrchovanosti argumentují mimo jiné i historickou zkušeností Slovinska a právem národů na sebeurčení. Zatímco ministr zahraničí Karl Erjavec uznání Palestiny už dříve vyjádřil podporu, ne všichni tento krok schvalují. Mimo jiné se vůči tomu ohradil prezident Borut Pahor s tím, že nynější načasování není nejvhodnější a nepřispěje to k urovnání izraelsko-palestinských vztahů, ale právě naopak.

Hotové diplomatické zemětřesení a vlnu nepokojů napříč arabskými zeměmi vyvolalo už zkraje prosince rozhodnutí prezidentské administrativy Donalda Trumpa uznat Jeruzalém za hlavní město Izraele a začít připravovat přesun americké ambasády z Tel Avivu právě tam. S Jeruzalémem coby vlastní metropolí svého budoucího státu totiž počítají i Palestinci. Mezinárodní společenství zastává postoj, že konečné rozhodnutí o statusu Jeruzaléma musí vzejít z přímých vyjednávání mezi Iz raelci a Palestinci.

Z výbušného hlasování v zahraničním výboru slovinského parlamentu, provázeného mimořádnou publicitou v izraelských médiích, nakonec ve středu sešlo. Alespoň prozatím. S poukazem na procedurální důvody zahraniční výbor hlasování posunul o dva týdny.

Velvyslanec je varoval

Izraelští diplomaté mají každopádně v těchto dnech mimořádně napilno a pokoušejí se přesvědčit zákonodárce, aby návrh smetli ze stolu.

Podle izraelské televizní stanice Eser kvůli tomu již izraelský velvyslanec v Lublani Eyal Sila hovořil s předsedou slovinského parlamentu Milanem Brglezem a šéfem zahraničního výboru Jozefem Horvatem. Jak uvedla tato televize, velvyslanec prý oba varoval před „negativními dopady“ uznání Palestiny na izraelsko-slovinské vztahy.

Není však jediný, kdo se pokouší politiky přesvědčit. Také palestinský předák Mahmúd Abbás minulý týden při návštěvě v Bruselu vyzval ministry zahraničí unijní osmadvacítky, aby uznali Palestinu jako stát s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem.

Pokud by Slovinsko skutečně svrchovaný palestinský stát uznalo, bylo by první evropskou zemí po řadě let, která by tak učinila. Naposledy se tak rozhodlo v roce 2014 Švédsko. Bylo tehdy vůbec první západoevropskou zemí EU, která Palestinu uznala.

Oficiálně tak učinily i další země, zejména ty ze střední a východní Evropy, ale stalo se tak v době, kdy byly socialistickými republikami spadajícími do mocenské sféry Moskvy. Patří mezi ně mimo jiné i Česko, byť je dnes jeho postoj na mezinárodní půdě nakloněn ve prospěch Izraele.

Česko bylo například jedním z 35 států, které se při nedávném hlasování v OSN o nezávazné rezoluci odsuzující rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele raději zdržely. Pro tehdy hlasovalo 128 zemí, proti se jich postavilo devět.

  • 6Diskuse


Ivana Milenkovičová

Autor

Ivana Milenkovičováivana.milenkovicova@lidovky.czČlánky