LN: Do voleb zbývají dva týdny. Co může nerozhodné voliče přilákat, aby šli k volbám?
Volební účast by zvýšilo, kdyby se odehrálo něco neblahého v otázce migrační krize. Kdyby se zvedla například migrační vlna do Evropy. Druhou věcí je, kdyby došlo v České republice k teroristickému činu spojeného s islámským radikalismem. Doufám, že z toho nic nenastane. Třetí věcí je téma Babiš. Jako příklad mohu uvést, kdyby nyní z Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) přišlo rozhodnutí o tom, zda Andrej Babiš má či nemá vrátit dotaci poskytnutou na Čapí hnízdo.
LN: Jakým způsobem?
Kdyby OLAF rozhodl, že dotace se vracet nemusí, k urnám to přivede voliče, kteří o Andreji Babišovi kvůli Čapímu hnízdu pochybovali a znejistěli pod vlivem informací z médií. Kdyby naopak OLAF řekl, že šlo o dotační podvod, podpora hnutí ANO by mohla klesnout.
LN: Do jara téma „Antibabiš“ příliš nefungovalo. Z vaší studie vyplývá, že nyní už otázka „zbavení se Babiše“ u voličů začíná rezonovat. Co se změnilo?
Projevuje se fakt, že lidé vstřebávají informace postupně a postupně mění své postoje. Po nějakém spouštěcím mechanismu následuje větší změna. Klíčovými okamžiky vytvoření současného stavu mínění o Andreji Babišovi bylo jeho odvolání z vlády a zveřejnění odposlechů. Tyto dva faktory fungují jako nové a nadstavba k tomu, o čem se do té doby v souvislosti s panem Babišem hovořilo. Pod vlivem těchto faktorů se upevňuje voličské jádro hnutí ANO. Na druhé straně se zase rozšiřuje skupina odpůrců Andreje Babiše. V ní se vytvořil názor, že je důležité nepřipustit, aby Andrej Babiš získal významnější funkci.
LN: Kdo je podle vás hlavní tváří Babišových protivníků?
Klíčovou figurou této skupiny je Miroslav Kalousek. Je zároveň slabinou tohoto tábora, protože Miroslav Kalousek podle dat agentur CVVM a STEM patří k nejméně důvěryhodným osobnostem. Kdyby v čele protibabišovského proudu stála důvěryhodnější osobnost, hnutí ANO by to mělo složitější.
LN: Spadne podle vás podpora ANO pod 25 procent hlasů?
Možné to je, ale nepovažuji to za pravděpodobné. Myslím si, že ANO získá přes 25 procent. Bude záležet na volební účasti. Hnutí má řadu příznivců z oblasti váhajících voličů – tedy těch, kteří přijdou k volbám ve chvíli, kdy mají pocit, že se jedná o něco podstatného a důležitého. Tato skupina významně ovlivní výsledek ANO. Pokud bude volební účast nízká, mohlo by se stát, že ANO skončí pod 25procentní hranicí.
LN: Bude tedy záležet na finiši kampaně?
To v každém případě. Agentury dokládají, že rozhodování na poslední chvíli je masovým fenoménem. Může jít až o čtvrtinu voličů, kteří se voleb zúčastní. Závěr kampaně bude opravdu důležitý. Zvláště pro strany a hnutí kolem pětiprocentní hranice, kdy každá desetina procenta může rozhodnout o vstupu do sněmovny. Mezi tyto subjekty řadím KDU-ČSL, STAN a Piráty. Pro hnutí ANO bude klíčové, zda jeho zisk bude dvakrát větší než druhý na pásce. Bude to důležité z důvodu přepočítávání hlasů na mandáty.
LN: Boj o druhé místo bude vyrovnaný?
Čtyři strany hrají o desetiprocentní hranici, a to ČSSD, KSČM, ODS a SPD Tomia Okamury. Myslím si, že silnější z těchto hráčů jsou ČSSD a KSČM. V případě komunistů bude velmi záležet, zda dokážou mobilizovat své starší příznivce, aby odvolili. SPD posiluje velmi rychle a navíc je možné, že část příznivců Tomia Okamury v průzkumech mlží a neuvádí svou volbu. Může se stát, že na 10 procent SPD opravdu dosáhne.
LN: Myslíte, že prudký vzestup SPD Tomia Okamury může pomoci hnutí ANO?
Je pravdou, že zhruba od začátku vládní krize tu do relativně nedávné doby byla komunikační fáze, kdy z vyjádření politiků a též mediálního diskursu to vypadalo, že největším nebezpečím pro českou demokracii je Andrej Babiš. Teď se to klima trochu mění, protože si leckdo začal klást otázku, zda větším nebezpečím není Tomio Okamura a jeho SPD. Je možné, že tento vývoj hnutí ANO může pomoci. Půjde o vliv zhruba v desetinách procent, hnutí ANO to však může pomoci udržet se nad onou 25procentní linií.
