„Chorvatsko je velký problém,“ svěřila se agentuře Reuters skupina Pákistánců, kteří žijí ve stanech v lese nedaleko města Bihać. „Chorvatská policie, když vidí nějakého Araba, muslima, podívejte, co se stane,“ říká 40letý Muhammad pocházející z palestinského Pásma Gazy a ukazuje modřiny na zádech, rukou a nohou. „Rasisti, Chorvati jsou rasisti,“ dodává muž, jehož cílem je dostat se do Itálie, kde žije jeho manželka a dcera.
Bosna vře. Hrozí jí rozpad? Srbové chtějí odtrhnutí, Chorvati zas vlastní entitu |
V roce 2015, kdy vrcholila migrační krize a statisíce běženců mířily přes Balkán do západní Evropy, hlavní vlna migrantů Bosnu minula. V poslední době ale po uzavření takzvané balkánské cesty se přes tuto bývalou jugoslávskou republiku vydává do Evropské unie stále více lidí prchajících z Afriky a Blízkého východu před boji nebo chudobou. Jen během letošního roku úřady registrovaly na 11 000 příchozích.
Chorvatsko posílilo svou pohraniční stráž
Migranti, většina z nich z Afghánistánu, Íránu, Sýrie a Pákistánu, přicházejí ze Srbska a Řecka přes Albánii a Černou Horu, uvedly bosenské úřady. I když asi 60 procent příchozích již zemi opustilo, podle dobrovolníků a pracovníků humanitárních organizací uvázlo v Bosně nejméně 5000 migrantů. A každý den přichází 50 až 60 nových.
Většina běženců žije ve dvou městech Bihać a Velika Kladuša na severozápadě země blízko hranic s Chorvatskem. Většinu času tráví v provizorních táborech, kde čekají na šanci dostat se dál do Evropy. Sousední Chorvatsko, které sdílí s Bosnou 1000 kilometrů dlouhou hranici, ale posílilo svou pohraniční stráž a posílá zpátky do Bosny všechny, kteří na její území vstoupili nelegálně.
„Mám v plánu překročit hranici dohromady s někým, jiní to chtějí podniknout sami,“ uvedl Pákistánec Samír, který podle svých slov v Islámábádu pracoval jako počítačový odborník a nyní by se rád dostal do Itálie nebo do Španělska. „Záleží to na štěstí. Když ho budeme mít, přes hranici se dostaneme,“ dodal.