PLZEŇ/PRAHA Za poslední rok se klientela plzeňského poradenského centra pro cizince obměnila. Místo zoufalých Mongolů a Vietnamců nyní na dveře klepou dělníci z Evropské unie.
Loni v dubnu totiž Česko vízovými restrikcemi ucpalo hlavní tok, jímž do země proudily stovky pracovníků z Mongolska, Vietnamu či Ukrajiny. A do hledáčku zprostředkovatelů se nově dostali ekonomicky slabí gastarbeitři z Bulharska, Rumunska či Polska. „Stěžují si na špatné zacházení, které hraničí s vykořisťováním,“ vypráví pro LN Helena Duchková z plzeňské diecézní charity.
Úřady dlouho novému trendu jen nečinně přihlížely. Přitom na organizované pracovní zájezdy z Bulharska a Rumunska upozorňovaly organizace pomáhající cizincům už na jaře. „Přichází k nám Bulhaři, kteří se nechali zaměstnat u ukrajinského mafiána bez pracovní smlouvy. Ze dne na den je propustil s tím, že není práce,“ popisovala tehdy Kateřina Kotrlá ze sdružení Most pro lidská práva.
K akci však úřady donutil teprve skandál z letošního listopadu, kdy se na Plzeňsku ozvaly dvě stovky Rumunů, které tamní firmy sdíraly z kůže. Rumuni, kteří pro zaměstnavatele vyráběli vánoční dekorace a hřbitovní věnce, pracovali za minimální mzdu. Kromě zkrácené výplaty navíc snášeli i špatné podmínky na ubytovně - na jednu sprchu připadlo 30 lidí, často netekla ani teplá voda. „Ti lidé už sice odjeli, pořád ale do centra přicházejí cizinci, kteří popisují stejné problémy,“ říká Duchková.
I proto ministerstvo začalo vymýšlet krizový plán. „Tito cizinci se stávají oběťmi hrubého porušování pracovněprávních předpisů, jsou dokonce omezováni na svobodě,“ stojí v materiálu, jehož autorem jsou imigrační specialisté z ministerstva vnitra. „K řešení situace bude využito finančních prostředků přidělených ministerstvu vnitra, celkem jde o částku jeden milion korun,“ počítají úředníci.
Na zranitelné evropské dělníky doposud vnitro zapomínalo. „Na rozdíl od občanů třetích zemí nejsou cílovou skupinou integrační politiky,“ přiznávají úředníci.
Za uvolněný milion připraví ministerstvo speciální informační kampaň. Zbytek peněz pak půjde na specialisty, kteří budou vykořisťovaným cizincům radit s právními věcmi. Už nyní je ale jasné, že žádná lavina žalob na zaměstnavatele nehrozí. „Většinou nemají žádné smlouvy ani jiné doklady a sami se svědčit bojí,“ popisuje zkušenosti s cizinci Duchková z plzeňského centra pro cizince.
Úředníci si také chtějí udělat analýzu, v kterých částech země vykořisťování hrozí nejvíce. V plánu rovněž mají zostření kontrol na ubytovnách. V neposlední řadě pak chtějí vyjednávat s představiteli zemí, odkud levná pracovní síla do tuzemska proudí. Náborové kampaně na dělníky totiž probíhají přímo tam.
***
Cizinci se stávají oběťmi hrubého porušování předpisů, jsou dokonce omezováni na svobodě
CIZINCI PRACUJÍCÍ * Počátkem listopadu se v Plzni vzbouřily dvě stovky Rumunů proti mizerným podmínkám v práci a ubytování. Kvůli údajnému vykořisťování ze strany zaměstnavatele se dělníci rozhodli odcestovat zpět do vlasti. * Okolnostmi případu se nyní zabývá specializovaný Útvar pro odhalování organizovaného zločinu. Prověřuje nařčení, že dělníci nedostali slíbený plat a že jim bylo vyhrožováno, pokud by si stěžovali na špatné podmínky. * Rovněž potyčku, která předcházela odhalení celého případu, má stále v šetření policie. Čtveřici obviněných soud neposlal do vazby, jsou zatím prošetřováni na svobodě. * Kromě zástupů levných pracovních sil z ciziny míří do Česka i kvalifikovaní pracovníci. Projekt na jejich nábor rozjel v roce 2003 tehdejší ministr práce Vladimír Špidla. * Pobídky pro VIP zahraniční pracovníky se však současná vláda nedávno rozhodla kvůli úsporám stopnout.
