Již ve své prezidentské kampani se v roce 2013 Miloš Zeman hlásil k velmi striktnímu přístupu ohledně udělování amnestií a milostí. Poté, co byl zvolen prezidentem, prohlásil, že milost bude udělovat jen výjimečně, a to v případě striktně omezeného okruhu humanitárních případů.
Rozhodnuto: Kajínek bude volný. Zeman podepíše milost pro odsouzeného vraha |
Těmi měli být podle jeho dřívějšího oznámení lidé, kteří splňují tři podmínky: nespáchali závažný trestný čin, jejich život ohrožuje nemoc a mají dostatečné domácí zázemí. Že amnestie ani milosti udělovat neplánuje, po svém nástupu do funkce znovu zopakoval. „S výjimkou případu, kdy někdo umírá ve vězeňské nemocnici a chce poslední týdny života strávit doma, ale to není milost v pravém slova smyslu,“ uvedl v roce 2013 Zeman.
Krátce po zvolení zároveň označil Zeman právo prezidenta na udělení milosti či amnestie za „monarchistický prvek“ a uvedl, že se ho dobrovolně vzdá. „Amnestii a zejména článek 2 pokládám za generální pardon neschopnosti soudců a státních zástupců, za jisté omilostnění této neschopnosti,“ řekl například o novoroční amnestii Václava Klause z roku 2013.
PODMÍNKY PRO MILOSTPodmínky pro milost Ministerstvo spravedlnosti postupuje na Hrad žádosti bez stanoviska, musí vybrat takové, které vyhovují Zemanovým kritériím. Pravomoc převedl na ministra spravedlnosti, který je povinen:
|
V prosinci 2013 proto převedl pravomoc na udílení milostí na ministerstvo spravedlnosti. To ročně obdrží zhruba 600 žádostí odsouzených nebo jejich blízkých, drtivou většinu z nich však zamítá, jelikož nesplňují uvedené podmínky.
V diskuzi ohledně uvolnění těchto podmínek v roce 2015 prezident připustil, že je ochoten udělit milost i v případě, že člověk není v přímém ohrožení života, ve věci závažnosti trestného činu však zůstal striktní. Jeho mluvčí Jiří Ovčáček uvedl, že „pan prezident zdůraznil, že neustoupí z podmínky neudělit milost tomu, kdo spáchal zvlášť závažný trestný čin“.
V únoru 2016 Zeman udělil svou první milost, o níž hovořil jako o „šafránu, kterým se má šetřit“. Jednalo o člověka, který je podle něj dlouhodobě nemocný a spáchal méně závažný trestný čin - podvod a zkreslování údajů o stavu hospodaření, kterými způsobil škodu několik milionů korun. Podnikatel z Plzně dostal tříletý trest, z něhož si část odseděl. Lékařské zprávy následně potvrdily, že muž trpí chronickým autoimunitním onemocněním a jeho prognóza je nepříznivá.
Anketa
Zaslouží si Jiří Kajínek prezidentskou milost?
Prezident celkem zatím udělil sedm milostí, z toho poslední v letos v dubnu, a to muži s rakovinou, který byl odsouzen za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování.
Kajínek? Milost neudělím
Debata o udělování milostí se před rokem stočila i na nejznámějšího českého vězně Jiřího Kajínka. Možnost jeho omilostnění tehdy pezident ostře odmítl. „Pan Kajínek dlouhodobě a vážně nemocný není, takže mu milost neudělím,“ nechal se slyšet Zeman podle serveru iDnes.cz v únoru loňského roku.
Server Lidovky.cz se pokouší zjistit, z jakého důvodu prezident změnil názor. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, který doprovází Zemana na oficiální návštěvě Číny, kam se česká delegace během večerních hodin přepravovala, však zatím na dotaz nereagoval.
Ke Kajínkově kauze se ale Zeman vyjadřuje již dlouhodobě a v minulosti se několikrát snažil o obnovení jeho řízení. V době, kdy byla ministryní spravedlnosti Helena Válková, požádal například o odnětí případu plzeňskému soudu a přeložení jinam. K tomu nakonec nedošlo. Přestože si v loňském roce Zeman vyžádal Kajínkův spis, několikrát zopakoval, že mu milost neudělí.
To se však nyní mění. Již v dubnu prezident při návštěvě Čáslavi připustil, že o udělení milosti pro Kajínka uvažuje. „Je ve vězení asi 20 let a existují důvodné pochybnosti o jeho vině,“ uvedl Zeman. Ve středu pak muže, odsouzeného za dvojnásobnou vraždu a jeden pokus o další, navštívila první dáma Ivana Zemanová.
Ve čtvrtečním rozhovoru pro TV Barrandov pak prezident definitivně potvrdil, že Kajínkovi milost udělí. Podepíše ji po svém návratu z Číny. Nejsledovanější český vězeň by se tak měl dostat na svobodu do konce května.
  |
Jiří KajínekJiří Kajínek byl v roce 1998 odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu a jeden pokus vraždy k doživotnímu trestu. Trestného činu se podle rozhodnutí soudu dopustil tím, že 30. května 1993 zastřelil plzeňského podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. O útěky z věznic se pokoušel opakovaně. Zřejmě také jako jedinému vězni se mu povedlo uprchnout z Věznice Mírov, a to 29. října 2000. Několikrát podal žádost o revizi odsouzení k Ústavnímu soudu, pokaždé byla zamítnuta. V roce 2010 vznikl o jeho životním příběhu film s názvem Kajínek. |
