Doba laxních rozhodnutí úředníků, která připravují stát o miliony, podle vlády končí.
Jenže zatím jen na papíře.
Ukazuje se totiž, že převést sliby do praxe bude obtížné.
PRAHA Nespokojení občané se bouří proti úřednímu rozhodnutí. Hledají zastání u soudu a uspějí. Peníze za soudní tahanice stejně ale nakonec zaplatí vlastně ze svého – úřad je totiž po lidech, kteří spor zavinili špatným rozhodnutím, nevymáhá. Případů, kdy obecní rozpočet chudne tím, že úředníci nakoupí drahé služby či úřad vinou jejich špatného rozhodnutí skončí před soudem, je celá řada. Soudy každoročně zruší desítky úředních rozhodnutí.
Vymáhá se však jen nepatrný zlomek. Pokud špatně rozhodne třeba starosta, bývá motivace obcí chránit svůj rozpočet minimální. „Rozhodnutí o vymáhání škody závisí jen na politickém rozložení sil,“ míní Vladan Brož z protikorupční organizace Transparency International.
Velké plány krachly Vláda proto avizovala, že s podobnou praxí bude konec. „Ministerstva spravedlnosti a vnitra mají do konce roku předložit návrhy zákonů, které tuto problematiku upraví,“ tlumočí vládní mluvčí Jan Osúch. Jenže úředníci v přípravném materiálu novely doporučují nechat věci tak, jak jsou, a vydat směrem k institucím jen metodické doporučení. „Nejsem pro to, aby se pořád měnily zákony, ministerstvo má oprávnění řídit samosprávu i metodickým způsobem,“ vysvětluje náměstek František Vavera.
Podle neziskových spolků však pouhé doporučení praxi nezmění. „Metodické pokyny nevedou k ničemu, nejsou vymahatelné,“ argumentuje Iveta Jordanová z organizace Růžový panter.
I proto nevládní organizace dlouho volají po zpřísnění zákonů. Místo formulace, že instituce náklady za chyby na odpovědných osobách „může“ vymáhat, by raději v zákonu viděly imperativ. Jenže ministerstvu vnitra, které v protikorupční strategii tvrdší opatření načrtlo, se nyní do změn nechce.
Naopak zástupci Sdružení místních samospráv méně radikální postoj ministerstva vítají. „Ta nejtvrdší verze by mohla být likvidační pro rozvoj obcí,“ varuje předseda sdružení Josef Bartoněk.
Ministerstvo nicméně slibuje, že stále neřeklo poslední slovo. „Je to pouhý návrh, východisko k diskusi,“ tvrdí náměstek Vavera. Kromě vymáhání škod je podle odborníků potřeba také rozbít závislost úředníků na jejich nadřízených. „Úředník se dnes spíše obává důsledků, když nevyhoví politické objednávce, než porušení zákona, je potřeba zákon změnit,“ říká Pavel Černý z Ekologického právního servisu.
K takovému posunu by napomohl služební zákon. Ten sice Česko má už od dob sociálnědemokratických vlád, jenže zatím neplatí. Politici stále odsouvají jeho účinnost. „Posílil by nezávislost úředníků, jejich pochybení jsou často způsobena tím, že konají na objednávku nadřízených,“ vysvětluje Brož.
Už příští měsíc chce svolat jednání, na kterém se sejdou jak zástupci samospráv, kteří se tvrdším pravidlům brání, tak i neziskovky, které chtějí zastavit plýtvání penězi.
***
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
120 000 000 korun uhradil stát kvůli úředním pochybením jen za roky 2007-2010. Vyčíslená škoda se vztahuje na soudně rozhodnuté případy. Podle odhadů odborníků je však ve skutečnosti násobně vyšší.
1000 korun z této částky vymohly odpovědné instituce zpět. To, že reálná vymahatelnost způsobené škody je v Česku téměř nulová a že úředníci nenesou za špatná rozhodnutí odpovědnost, označují experti za prostor pro korupci a klientelismus.
Vyřešit finanční odpovědnost úředníků měla chystaná protikorupční strategie. Jenže garant tohoto bodu, ministerstvo vnitra, pomalu couvá.
Ve svých materiálech ministerstvo píše, že vymáhání náhrad škod umožňuje už současná právní úprava, a že změna zákona se proto nechystá. Takový postup však napadají protikorupční organizace Transparency International či Ekologický právní servis kvůli nedostatečnosti.
Přešlapy za desetimiliony
ŠPATNÝ VÝBĚR PARKOVACÍHO SYSTÉMU
* Město Hradec Králové se na konci loňského roku dozvědělo, že musí zaplatit pokutu ve výši půl druhého milionu.
* Důvod? Úředníci pochybili, když podepsali koncesní smlouvu se soukromou firmou na vybudování a provoz parkovacího systému ve městě.
* Antimonopolní úřad řekl, že úředníci obešli pravidla pro zadávání zakázek za miliony. O chystaném projektu například neinformovali na centrální adrese.
SPOR O HLADINU NOVOMLÝNSKÝCH NÁDRŽÍ
* V polovině 90. let rozhodlo ministerstvo životního prostředí snížit hladinu vody v nádržích pod Pálavskými vrchy a vybudovat v jejich okolí dva ostrovy.
* Akce měla pomoci rozvoji vzácných ekosystémů v okolí nádrží. Jen na vybudování jednoho ostrova dal úřad šestnáct milionů korun. Následně ale jiní úředníci rozhodli, že vynořené plochy opět zaplaví. Náklady na biokoridor přišly vniveč. Soudní spory dosud nekončí.
NEZÁKONNÉ KÁCENÍ BOROVIC
* Brněnský magistrát povolil v červnu 2009 firmě Quary vykácet zhruba čtyři stovky mladých borovic na brněnském sídlišti Líšeň.
* Přitom pár měsíců před tím vyhověl Krajský soud v Brně občanskému sdružení Nesehnutí, které územní rozhodnutí o stavbě ubytoven napadlo.
* Soud řekl, že územní rozhodnutí, které vydaly úřady, není platné: plán na výstavbu bytů byl v rozporu s územním plánem, a navíc úředníci neposoudili její vliv na životní prostředí.
* Občanské sdružení podalo další sérii žalob na odpovědné úřady. To, že úřady chybovaly, potvrdil loni také ombudsman.
Úředníci brněnského magistrátu povolili v roce 2009 kácení několika set borovic na sídlišti v Líšni. Likvidace lesíka však byla nelegální, byrokraté pochybili.
