K dosažení těchto cílů má vést například posílení marketingu či zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech ekologického zemědělství. Ministerstvo zemědělství dále chce, aby podíl českých produktů na trhu biopotravin vzrostl na 60 procent. V současné době nadpoloviční většina bioproduktů pochází z dovozu. Dalším z dílčích cílů je větší zastoupení orné půdy na celkové ploše ekologického zemědělství. Nyní je zhruba 11 procent, do pěti let by měla dosahovat alespoň pětiny výměry.
Ekologičtí farmáři nesmějí používat chemické prostředky ani jako hnojiva, ani jako ochranu rostlin před škůdci, chorobami či plevelem. Musí zachovávat přísnější standardy pro péči o chovaná zvířata než konvenční zemědělci. Dotace ekofarmářům jsou vyšší než podpory jejich konvenčně hospodařícím kolegům. Na podporu ekologicky šetrného zemědělství putuje v Česku rok od roku více peněz. Loni bylo ekozemědělcům vyplaceno více než 980 milionů korun.
Evropská unie výraznou podporu ekologického zemědělství zdůvodňuje většími náklady a pracností výroby proti konvenčnímu hospodaření a nižšími výnosy.
Dotace mají zemědělce motivovat k přechodu na tento způsob hospodaření, který je šetrnější k přírodě. Podíl ekologicky obhospodařované plochy dosáhl letos v srpnu 10,42 procenta celkové zemědělské plochy vedené v katastru nemovitostí (4,2 milionu hektarů). Podle červencového odhadu ministerstva zemědělství je v Česku zhruba 3500 ekofarem a přibývá výrobců biopotravin. Jde již o více než 500 firem.
Podíl půdy v ekologickém zemědělství je v Česku vyšší, než činí průměr EU. V roce 2008 byl tento podíl v unii 4,3 procenta. Růst trhu s biopotravinami loni vlivem krize výrazně zpomalil.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Čechy
