PRAHA Moravské Budějovice jsou mezi řidiči známé svými radary. Ty jsou totiž jedny z nejzáludnějších v republice.
Na řidiče číhají jen několik metrů za vjezdovou cedulí a pár metrů před opuštěním města. Za překročení rychlosti tu pravidelně platí přespolní i místní.
Právě kvůli podobným případům, kdy jsou radary spíše obecními mýtnicemi, poslanci na konci června zakázali obcím měřit rychlost. Chtěli, aby obce na měření rychlosti záměrně nevydělávaly, radary označovaly a měřily opravdu tam, kde je to potřeba.
Svým „ne“ zaskočili ministra vnitra Ivana Langra a rozzuřili stovky měst a obcí, které do radarů investovaly miliony. Ministr, který označil jejich rozhodnutí za nekoncepční, proto sepsal novelu, která měla obcím pravomoc navrátit. Současně ale novela musela uspokojit kritiky. Měla tudíž zpřesnit podmínky, za jakkých mohou obecní strážníci postavit radar k silnici a měřit rychlost projíždějících aut.
Je září a novela ministerstva vnitra jde za týden do prvního čtení ve sněmovně. Poslancům, kteří řekli v červnu obcím „ne“, se ale nelíbí. Je podle nich slabá a není v ní to, co čekali. Její znění: „Obecní policie tuto činnost (měření rychlosti) vykonává na místech určených policií,“ je prý příliš obecné a současnou situaci nijak neovlivní.
„To v žádném případě nestačí. Chce to kompletně předělat celý paragraf, který se týká měření rychlosti obecní policií. Jsem proto, aby byly radary označené a aby zmizely různé záludnosti. Chce to také jasně definovat součinnost s policií. Ale podrobně. Nikoli tak volně, jak je psáno v novele. Další krok je ten, aby peníze z radarů nekončily v obecních pokladnách. Tuto novelu ministerstva vnitra určitě zamítnu a budu trvat na nějaké komplexnější úpravě,“ říká poslanec ODS Jan Klas. Právě Klas je autorem pozměňovacího návrhu, na který v červnu obce doplatily.
Poslanec ODS však není sám, kterému se novela ministerstva nezdá. Své rozčarování neskrývá ani sociálnědemokratická poslankyně Hana Orgoníková a celá řada dalších převážně opozičních zákonodárců. „Zatím jsme to sice v poslaneckém klubu neprojednávali, ale mám v tom jasno. Pokud nebude v novele zřetelně napsáno, že strážníci musí radary označovat, tak s ní nesouhlasím. Chtěla bych, aby městští policisté jenom neměřili rychlost a nečíhali na řidiče někde za rohem,“ říká k novele Hana Orgoníková. Langrovi hrozí, že poslanci novelu potopí. Rozpadl by se tak jeho plán, že by novela vlastně zrušila zákaz měření rychlosti a obce by ve výsledku nic nepocítily. Jak novela, tak nový policejní zákon by totiž společně platily od Nového roku.
Neschválení novely by se dotklo nejvíce obcí a měst. Ty by musely s prvním lednem vypnout všechny své radary, za které v minulosti utratily velké peníze.
Například prostějovští radní na jaře podepsali smlouvu na pronájem dvaceti radarů měřících rychlost v ulicích od soukromé firmy. Té by odváděli 40 procent vybraných pokut. Pomohl už první namontovaný radar.
„I ten snížil počet přestupků o osmdesát procent,“ řekl před časem místostarosta zhruba padesátitisícového města Vlastimil Uchytil (ODS) a dodal: „Klidně budeme náš díl výtěžku posílat na účet sněmovny, jen když bude v ulicích bezpečno.“ Primátoři a starostové si stěžují zejména na to, že republiková policie nemá na účinné dohlížení na dodržování rychlosti kapacity.
Jediným způsobem je tak podle nich měření rychlosti jejich vlastními obecními strážníky.
