Jde vůbec o největší rozšíření Schengenu v jeho historii.
"Po vstupu do Evropské unie je to jeden z nejvýznamnějších okamžiků pro Českou republiku a pro deset milionů občanů České republiky. Padá poslední zbytek berlínské zdi či železné opony," řekl novinářům český ministr vnitra Ivan Langer.
Bulhaři a Rumuni, kteří rovněž patřili k bývalému komunistickému bloku, zatím zůstávají mimo Schengen, kam mají vstoupit až v roce 2009. Vstup do schengenského prostoru neznamená, že s pádem hranic Česko a další nové členské země vybojovaly všechny evropské svobody. V pěti zemích EU (Německo, Rakousko, Francie, Belgie, Dánsko) totiž stále nemohou pracovat bez omezení.
Schengenský prostor se jmenuje podle vsi v Lucembursku, kde byla v roce 1985 smlouva o volném pohybu osob uvnitř unie podepsána. To, že se nakonec letos rozšíří a navíc ještě před Vánocemi, během nichž se na cesty vydává množství Evropanů, ještě před rokem nebylo jisté.
Na letištích kontroly zatím zůstanou
Významný podíl na tom, že se to zdařilo, má podle řady diplomatů i Langera Portugalsko, které tento půlrok unii předsedá. Lisabon v reakci na technické problémy s schengenským informačním systémem, který obsahuje údaje o hledaných, pohřešovaných a nežádoucích osobách a o odcizených vozidlech a dokladech, přišel s řešením, díky němuž na podzim k systému mohly být připojeny všechny kandidátské země.
Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet.
Česko bude po jeho rozšíření sousedit pouze ze státy, které jsou do prostoru rovněž začleněny, takže nebude například na rozdíl od Slovenska navazovat na žádnou vnější hranici prostoru. Klasické pasové kontroly tak zůstanou prozatím jen na letištích. Unie ale plánuje, že koncem března se kontroly zruší u letů mezi novými a starými zeměmi schengenského prostoru a zůstanou pouze u příletů a odletů týkajících se jiných destinací.
