Ve vyšetřovací vazbě se ocitli Jurij Pavlovec, Dmitrij Alimkin a Sergej Šiptěnko, kteří publikují na ruských serverech Lenta, Regnum a EADaily. Zatýkání předcházelo vypracování posudků na komentáře zmíněných autorů, které si u znalců objednalo běloruské ministerstvo informací.
Jeho šéfka Lilija Ananičová v televizi vysvětlovala, že blogeři tendenčně zkreslovali počínání běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka a hlásali tezi, že Bělorusko „odchází na Západ“ a že běloruská vláda je „protiruská“.
Žena na letišti v Minsku vtipkovala o trhavinách, málem skončila ve vězení |
Alimkin a Šiptěnko mimo jiné absolvovali akademii řízení při běloruském prezidentovi, Pavlovec je docentem běloruské státní univerzity, kde přednášel o politologii a ideologii běloruského státu.
Šiptěnko přirovnal letní folklórní a vlastenecké slavnosti v Minsku k akcím organizovaným německými okupanty. Alimkin pak například psal, že „běloruštinu nikdo nepotřebuje kromě šíleného nestátu, který se snaží zlámat si vaz po vzoru (ukrajinského) souseda“. Chválil také Stalina za potlačení pokusů o bělorusizaci země a litoval, že po rozpadu Sovětského svazu se „vnuci kolaborantů znovu pustili do svého temného díla“.
Bělorusko se podle ministryně Ananičové obrátilo na ruské úřady, které ujistily, že urážlivé publikace nikterak nevyjadřují stanovisko ruského vedení, ani tradičně přátelský postoj Rusů.
Běloruští experti podle BBC předpokládají, že Minsk se řídí příkladem Kazachstánu, kde před časem exemplárně potrestali tři autory výzev k rozšíření „ruského světa“. Moskva se těchto odsouzenců nezastala, ani Astanu nepotrestala.
Kyjev neplní minské dohody, styky ale nepřerušíme, řekl Putin na Krymu |
Před lety Minsk vůbec nereagoval na velmi ostré výpady ruských státních televizí proti Lukašenkovi. Nyní však sahá k potrestání málo známých blogerů, protože se poučil z ukrajinské krize a snaží se odvrátit „krymský scénář“, tedy ruskou anexi, v situaci, kdy „obyvatelstvo Běloruska je ve značné míře rusifikováno, mozky má vymyté ruskými televizemi, a proto je v informační válce velice zranitelné“, jak upozornil analytik Aljaksandr Klaskovskij.
Navíc oficiálním přátelstvím mezi oběma státy otřásají hospodářské spory: Minsk se dožaduje snížení cen ruského plynu, zatímco Moskva omezila dodávky ropy pro běloruské rafinerie, čímž Minsk přichází o devizové příjmy z exportu ropných produktů. Bělorusko se snaží ovlivnit postoj spojence několika kroky, od zvýšení cel na přepravu ruských surovin až po zastavení dodávek běloruského benzinu a nafty do Ruska. Minsk ani nedostal další část slibované půjčky a Rusko pravidelně omezuje vývoz běloruských potravin na ruský trh.
Opoziční server TUT.by uvedl, že se rusko-běloruské vztahy ocitly na vůbec nejnižším bodu za posledních šest let.
