I mentor českých lobbistů Šlouf měl svůj vzor, inspiroval ho husitský politik |
Podle informací LN byl Šlouf od ledna v nemocnici a téměř s nikým nekomunikoval. Trpěl cirhózou jater. Informaci o jeho úmrtí přinesl jako první na Twitteru bez uvedení zdroje web Parlamentní listy.
Miroslav Šlouf, který vystudoval ekonomiku na pražské VŠE, se v roce 1974 stal předsedou obvodního výboru Socialistického svazu mládeže v Praze 3. O rok později vstoupil do KSČ, z níž vystoupil až v roce 1991.
Mezi lety 1981 až 1992 zasedal v tehdejší České národní radě, předchůdkyni dnešní Poslanecké sněmovny.
V 90. letech se Šlouf poprvé objevil po boku Miloše Zemana. „Vymyslel“ pro něj autobus Zemák, následně mu pomohl uspět ve volbách v roce 1998 a stal se šéfem jeho poradců.
Šloufovo jméno figurovalo v minulosti v několika kontroverzních kauzách. Jiří Paroubek v roce 2007 naznačil, že jako prostředník expředsedy ČSSD Zemana sehrál výraznou roli v ovlivňování bývalých poslanců ČSSD Michala Pohanky a Miloše Melčáka, aby podpořili koaliční vládu Mirka Topolánka (ODS).
V okruhu Zemanových poradců vznikl také spis diskreditační spis Olovo pomlouvající Petru Buzkovou. Název byl odvozen od chemické značky Pb, která se shoduje s iniciály bývalé místopředsedkyně ČSSD a ministryně školství. Šloufův podíl na kauze se neprokázal.
V minulosti mimo jiné doporučil Janu Kavanovi, tehdejšímu místopředsedovi Zemanovy vlády a ministru zahraničí, aby na do resortu přijal Karla Srbu. Ten byl později pravomocně odsouzený za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Proslul i schůzkou s Jiřím Weiglem v hotelu Savoy, jež výrazně ovlivnila volbu prezidenta.
Šlouf, jenž v roce 2000 neúspěšně kandidoval do Senátu na Chrudimsku, byl považován za jednoho z nejvýznamnějších zákulisních hráčů v zemi. Přiznával i úzké kontakty s bývalém kmotrem podsvětí Františkem Mrázkem. Šlouf mu měl údajně pomáhat při jeho obchodech.
Vedl rovněž soukromou lobbistickou firmu Slávia Consulting, která pracovala například pro ruskou ropnou firmu Lukoil.