Nevím, nevím, jak se ministru Dobešovi podaří se ctí vycouvat z těch 180 tisíc nástupného pro začínající pedagogy. Nejlepší by asi bylo, kdyby si mohli ředitelé sami rozhodnout, jestli takového čerstvého a nevyzkoušeného učitele opravdu chtějí tolik, že mu je dají. Najednou, anebo postupně.
Dát mladým šanci je ovšem dobré. Na druhou stranu nevím, jestli je rozumné nutit soudce v pětašedesáti do penze, jak navrhuje ministr spravedlnosti. Pro rozsouzení se přece odjakživa chodilo spíše ke starým. Mají zkušenosti, už s nimi tolik necloumají hormony, nejsou tudíž tak kách. Jistě, je tu nebezpečí senility. To by ale šlo při dnešní vyspělé testovací technice určitě nějak ošetřit. Třeba tak, že by každý soudce nad pětašedesát před vstupem do jednací místnosti musel fouknout.
Vyprávěl nedávno ředitel jisté integrované střední školy: „Několik týdnů jsme s rodiči jednoho uchazeče řešili, jestli ho mám zapsat do maturitního, nebo nematuritního programu. Já doporučoval nematuritní, protože chlapec byl víc čtyřkař než trojkař, rodiče by byli rádi kluka viděli v maturitní větvi. Už jsem téměř ustoupil, když mi zavolali, ať to neřeším, protože kluk se v jednom z dalších kol dostal na gymnázium.“ Vida!
Britský ministr školství David Willetts říká, že pro přijetí na vysoké školy by neměly být rozhodující známky ze střední školy, jak je v Británii běžné, ale potenciál studenta pro zvolený obor. Reaguje tak na skutečnost, že na dobré univerzity se hlásí víc jedničkářů, než mohou přijmout. Taky asi tuší, že dobrá či horší známka u maturity ještě nemusí nic moc vypovídat o budoucích úspěších dotyčného jedince v určitém oboru, nehledě na to, že středoškolský prospěch často svědčí hlavně o podmínkách, v jakých měl možnost vyrůstat. Otázka je, jak ten potenciál měřit a jestli se nedá vlastně natrénovat úplně stejně jako znalosti. (V USA, kde specializované testy pro jednotlivé obory mají, na tom trénovací společnosti docela slušně vydělávají.) České společnosti Scio, která už léta testuje studijní předpoklady pro některé naše vysoké školy a teď se cítí ohrožena jednotnými maturitami, se ovšem způsob uvažování britského ministra školství logicky líbí. A upozorňuje na něj.
