Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

PETRÁČEK: Mlátič, ne komunista. O čem vypovídá sněmovní většina pro Ondráčka

Názory

  6:00
PRAHA - Patříte-li k fajnšmekrům zkoumajícím neudálosti, jednu přineslo úterý. Poslanec Zdeněk Ondráček (KSČM) byl zvolen šéfem komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, leč večer byl „odzvolen“, a to pro zmatečnost hlasování. Typická neudálost, řeknete si. Ale zároveň je to signál posunů v české politice a společnosti.

BŘEZEN - Do čela sněmovního výboru pro kontrolu GIBS byl zvolen Zdeněk Ondráček, komunistický poslanec, který za minulého režimu působil u policie a zasahoval například proti demonstrantům v roce 1989. Kvůli reakci veřejnosti se ale postu později vzdal. Jeho zvolení vyvolalo, především v Praze, sérii demonstrací. foto: Martin Veselý, MAFRA

„Největší otázka je, proč si čeští komunisté stále nedají pokoj,“ píše server Novinky. Ale základní otázka zní jinak: Proč Ondráček získal většinu 95 poslanců ze 179? Proč tolika zákonodárcům stojí podpora kandidáta KSČM za to, že hlasovali pro muže, který v lednu 1989 byl – a také bil! – v Pohotovostním pluku Veřejné bezpečnosti?

Jde o sněmovní počty a důvěru pro menšinovou vládu. Jenže Ondráček otevírá oči širším směrem. Média ho zkratkovitě prezentují jako „komunistu Ondráčka“, což rozmazává jádro věci. Slovy jako komunista, komunismus, komunistický se šermuje horem dolem, ale jen málokdo upřesňuje pojmy. Je komunistou ten, kdo má legitimaci KSČM? Nebo ten, kdo hájí ideje Marxe a Engelse? Ten, kdo se jen zhlédl v zásadě „každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb“? Pak bychom museli za komunisty považovat i ty ekonomy, kteří snášejí racionální argumenty pro „základní nepodmíněný příjem“. A ten se zvažuje ve Švýcarsku či Finsku.

Tudy cesta k ozřejmení „případu Ondráček“ nevede. Tady není určující, zda je v KSČM či byl v KSČ. Určující je, že působil v Pohotovostním pluku VB v lednu 1989, kdy ten pluk bil pokojné demonstranty, že ten postup sám obhajoval v normalizační televizi a že se za to nikdy jasně a účinně neomluvil. To ho nediskvalifikuje z občanského či profesního života ani z politiky. Ale mělo by ho to diskvalifikovat z pozice šéfa sněmovní komise pro dohled nad policií. Problém je v tom, že ve sněmovně – prozatím, do dalšího hlasování po 16. lednu – ho nediskvalifikovala většina hlasů proti, ale pouhá technikálie, jakou je zmatečné hlasování.