MADRID Španělsko sedí na sudu plném střelného prachu. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své nejnovější výroční zprávě varuje, že pokud tato země eurozóny okamžitě nesáhne k rozsáhlým reformám, čeká ji bankrot.
Ten momentálně hrozí další zemi s eurem, Řecku.
„Výzvy jsou vážné a zahrnují nefunkční trh práce, praskající bublinu trhu s nemovitostmi, velký schodek státního rozpočtu, vysokou zahraniční zadluženost, nízký růst produktivity, slabou konkurenceschopnost,“ vypočítává MMF hříchy země pod Pyrenejemi.
Zatímco se však Řekové potýkají s obrovskou přezaměstnaností ve státní sféře, Španělsko, které ještě před dvěma lety patřilo k zemím s nejvyšším růstem nových pracovních míst v Evropě, má dnes zcela opačný problém: obrovskou nezaměstnanost. V současnosti je již bez práce každý pátý Španěl, což je dvojnásobek průměrné nezaměstnanosti evropské sedmadvacítky.
Podle MMF španělský trh práce v podstatě nefunguje. Španělská vláda oznámila, že má plán, jak tento problém řešit. Před jeho zveřejněním ho však chce ještě projednat s odbory.
Pochvalu si ovšem Španělsko vysloužilo za plán radikálních škrtů přesahujících 15 miliard eur, který vláda v Madridu přijala minulý týden. Plán, který počítá se snížením schodku státního rozpočtu ze současných 11 procent na 4,7 procenta do roku 2012, je podle fondu ambiciózní, ale proveditelný. „Vláda přijala celou řadu opatření, včetně fiskálního balíčku, který plně podporujeme. Plánovaná úprava zvyšuje důvěryhodnost tím, že přijímá konkrétní a odvážná opatření, jako je snižování mezd ve státním sektoru,“ píše se ve zprávě MMF. Podle návrhu, který vláda schválila minulý týden, by měly mzdy ve veřejném sektoru letos klesnout o pět procent a v roce 2011 by měly zůstat zmrazené.
Konsolidujte své banky MMF však Španělsko vyzývá i k přijetí rozsáhlé penzijní reformy a k urychlení konsolidace bankovního systému.
Španělské banky vyšly z mezinárodní finanční krize poměrně bez úhony. Díky přísné regulaci byly banky donuceny vytvořit si v době ekonomického rozmachu dostatečné rezervy pro případ ztrát.
Jiná situace je však u malých regionálních spořitelen, které jsou silně napojeny na realitní sektor a které tíží vysoká míra špatných úvěrů způsobených recesí a kolapsem stavebního průmyslu.
Naposledy se projevily slabiny španělských spořitelen o víkendu, když musela španělská centrální banka Bank of Spain zachraňovat menší regionální spořitelnu CajaSur. K převzetí spořitelny, která má 483 poboček a jejíž špatné úvěry se vyšplhaly na 1,5 miliardy eur, přikročila centrální banka poté, co zkrachovala jednání o jejím spojení s další regionální spořitelnou. Očekává se, že se náklady na její záchranu vyšplhají minimálně na 523 milionů eur. Jedná se přitom už o druhou španělskou spořitelnu, kterou musel zachraňovat stát. Loni v březnu převzala Bank of Spain kontrolu nad Caja CastillaLa Mancha.
Zpráva o záchraně španělské spořitelny vyvolala zděšení na finančních trzích a následný pokles eura vůči dolaru.
Trhy se obávají o osud dalších bankovních institucí v eurozóně a o to, zda budou země společné měny schopny zaplatit jejich případnou záchranu.
Včera oznámily své sloučení čtyři španělské spořitelny Cajastur, Caja de Ahorros del Mediterráneo, Caja Extremadura a Caja Cantabria, které tak chtějí posílit svoji solventnost. Spojením vznikne pátá největší banka v zemi a třetí největší spořitelna s celkovým majetkem 135 miliard eur (3,5 bilionu korun). Všechny čtyři spořitelny si však i po fúzi ponechají své vedení a síť poboček. Spojí pouze část svých operací, jako je kontrola rizik a hodnocení úvěrů.
Graf
ŠPANĚLSKÉ DLUHY V ČASE
Rozpočtový schodek/přebytek v procentech HDP
Zdroj: Eurostat/ Hel
