Parlamentní volby v Grónsku v tomto týdnu přinesly těsné vítězství dosud vládnoucí středolevé strany Siumut. Těsně druhá skončila strana Inuit Ataqatigiit, která dlouhodobě propaguje nezávislost ostrova na Dánsku; obě partaje však oproti minulému volebnímu období ztratily. Třetí v pořadí, středoví Demokraté, se ziskem 20 procent hlasů naopak výrazně posílili.
O rozdělení moci na řídce osídleném území rozhodovalo pouhých 40 tisíc oprávněných voličů. Ke koloritu voleb patřilo i to, že do volebních místností svážela volební lístky psí spřežení.
„Budoucí grónská vláda bude určitě více byznysově orientovaná než ty předchozí,“ soudí podle agentury Reuters Mikaa Mered, expert na Arktidu z pařížského institutu ILERI. Kabinet nejspíše sestaví šéf strany Siumut Kim Kielsen, bude však potřebovat nejméně jednoho koaličního partnera.
Grónsko rozhodlo: chce větší autonomii |
Hlavním tématem voleb byl stav ekonomiky, který je úzce propojen s očekávanou budoucí nezávislostí na Dánsku – tu podporuje většina obyvatel. Grónští politici nyní stojí před úkolem posílit hospodářství ostrova natolik, aby osamostatnění neznamenalo prudké snížení životní úrovně. V současnosti je totiž Grónsko, požívající v rámci Dánského království vysokého stupně autonomie, příjemcem významné finanční pomoci z Kodaně. Každoroční peněžní transfery z Dánska se podílejí na grónském hrubém domácím produktu celou čtvrtinou. A vláda v Kodani se již nechala slyšet, že v případě osamostatnění Grónska by tento „penězovod“ vyschl.
Suroviny versus politika
V současnosti představuje nejvýznamnější hospodářské odvětví Grónska rybolov, ten však k uživení populace nestačí – je nutné podpořit těžbu surovin a turistický ruch a zlepšit infrastrukturu.
Zkvalitnění grónských přístavů a letišť či využívání nově objevených surovinových nalezišť přináší politické otazníky. Velkou zakázku na rozšíření tří místních letišť nedávno obdrželo konsorcium čínských firem – k nelibosti Dánska, které na grónském území povoluje vojenské aktivity USA. Další čínské společnosti uzavřely partnerství s místními firmami na průzkum rud uranu, zinku a olova. Čína se tak po Kanadě a Austrálii stává třetím největším investorem v zemi.
Evropská unie v minulosti již několikrát vyzvala grónskou autonomní vládu, aby větší díl těžby tzv. kritických surovin svěřila evropským firmám. Grónsko, které se stalo členem EU spolu s Dánskem v roce 1973, se však tímto nezávazným doporučením neřídí.
Do ekonomické situace Grónska také stále více promlouvá globální oteplování: ledovce, pokrývající v současnosti asi 80 procent ostrova, rekordním tempem tají. To znamená, že na řadě nalezišť nerostů – od zlata a platiny po uhlí a diamanty – bude těžba brzy výrazně levnější. Odlehlý arktický ostrov se tak v blízké budoucnosti nejspíš stane novým kolbištěm světových velmocí.
