Na programu íránské jaderné zbraně pracoval v 90. letech a do roku 2003, kdy byl program oficiálně ukončen. V roce 2018 prohlásil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, že Fachrízádeh je klíčovou figurou v procesu, který běží a během nějž má Írán získat jaderné zbraně tajně. Izrael se k atentátu nehlásí, ale všeobecně se předpokládá, že akci provedli izraelští agenti.
Názory na akci se různí. Americký deník The Wall Street Journal ji chválí. Penzionovaný specialista CIA na Írán Reuel Marc Gerecht v komentáři píše, že akce samozřejmě vykazuje rukopis Mossadu stejně jako zničení íránského nukleárního archivu v lednu 2018 nebo nedávné exploze v íránských zařízeních na obohacování uranu v Natanzu, které jistě nebyly způsobeny špatnou údržbou.
Podle autora nebyla americká CIA v posledních dekádách v tomto smyslu ani aktivní, ani odvážná. S výjimkou drsných výslechů bojovníků Al-Káidy. Nejde jen o seniorní management CIA nebo politickou třídu ve Washingtonu. V CIA absentuje nasazení a mise vůči státu, který vás ohrožuje. Teprve jasná mise zaostřuje mysl a přitahuje talenty. A íránské jaderné zbraně neohrožují Ameriku, ale Izrael.
Izrael proniká do Íránu již více než dekádu a v zemi umístil sledovací i úderné týmy. Mossad určitě využívá opozice a disentu vůči revolučnímu režimu a má zjevně celou síť hodnotných agentů uvnitř íránských ozbrojených sil a bezpečnostních služeb. Izrael možná využívá i kurdské menšiny v Íránu a její motivace. Na druhou stranu je otázkou, zda má vůbec CIA v Íránu utajené agenty od nezdařené záchrany rukojmích v roce 1980.
Nepochybně jde i o jasný signál nastupující Bidenově administrativě ve Washingtonu. Izrael má prostředky – i bez konvenčního leteckého útoku – poškodit íránský jaderný program i revoluční gardy, které hlídají jak jaderný program, tak vývoj balistických střel. Pokud Izrael dokáže zabít nejdůležitější lidi a poškodit nejstřeženější zařízení, a Írán nedokáže odpovědět skoro nijak, velice to poškozuje reputaci i politickou sílu klerikálního režimu u sebe doma.
Americká vůle intervenovat v regionu prudce klesá. Mezitím ale Izrael tlačí Írán do rohu a aktivní není jen Mosad. Izraelské letectvo silně poškozuje íránské milice v Sýrii. Teherán nemá odvahu k odvetě.
Bidenovi lidé, kteří byli dříve Obamovi lidé, uklidňovali Izraelce a jejich obavy z Íránu. Izraelcům se ale Obamova jaderná dohoda i podpora údajně uměřených íránských politiků jevila jako beznadějně naivní tanec.
Zvýšená aktivita Mossadu v Íránu není pouze vedlejším produktem Trumpových sympatií k Izraeli a antipatií k Íránu. Je to příklad nového postamerického pořádku v oblasti. Nová americká administrativa může Izraelcům kroutit ruku, jak chce, Izraelci se stejně zařídí podle sebe.
…
K úplně jinému závěru dochází David Gardner v komentáři pro Financial Times.
Ani on nepochybuje, že za útokem stojí Izrael. Ten prý zabíjel íránské jaderné vědce už dříve. To ale bylo před Obamovou jadernou dohodou s Íránem. Poté co Donald Trump z dohody jednostranně vystoupil, oznámil zvolený prezident Joe Biden, že se k dohodě vrátí, až Írán zase začne respektovat limity obohaceného uranu.
Tento cíl je sám o sobě komplikovaný a nyní ho ještě více zkomplikovali Netanjahu, Trump a jejich sunnitští spojenci v oblasti Perského zálivu.
Trumpův tým prý dělá, co může, aby zamezil Bidenově návratu k diplomacii. Trump údajně zvažuje možnost leteckých útoků na íránská jaderná zařízení a americký ministr zahraničí Pompeo zprostředkoval schůzku mezi saúdským korunním princem bin Salmánem a izraelským premiérem Netanjahuem. Podle Gardnera nešlo jen o vytvoření a upevnění spojené fronty proti Teheránu, ale i proti Bidenovi a jeho íránské politice.
Podle Gardnera opuštění íránské dohody vedlo k tomu, že Írán dnes obohacuje dvanáctkrát víc uranu než podle smlouvy. Atentát nemůže zastavit íránskou jadernou vědu a pouze posílí zastánce tvrdé linie v íránském režimu.
Poznámka Monitoru JM:
Komentáři moc nerozumíme. Když se Izrael i sunnitské státy v Zálivu cítí jadernou dohodou s Íránem více ohroženi než bez ní, jaký má pak dohoda smysl? Má snad uspokojit ego jejich tvůrců?
