Většina velkých ekonomik se nechová, jak se předpokládalo. Německo v letošním prvním čtvrtletí vzrostlo pouze o 0,3 procenta HDP, což je dost málo na zemi, která je představována jako ekonomická mašina Evropy. Naopak růst Francie, který činí 0,6 procenta HDP, je relativně silný na stát, který dlouhodobě trápí reputace stagnující ekonomiky. Rovněž Itálie překvapila růstem 0,3 procenta HDP.
Minulý měsíc nepříjemně překvapila Británie, která se v prvním čtvrtletí pozvedla rovněž
o 0,3 procenta, což jaksi nekoresponduje s velmi pozitivními signály z pracovního trhu, včetně silného nárůstu mezd.
Španělsko potvrzuje v eurozóně roli reformní hvězdy a roste o 0,9 procenta. Celkově eurozóna roste o 0,4, což je o maličko slabší než odhady, ale je to lepší než růst 0,05 procenta v USA. Celkově je růst v eurozóně pochopitelně slabý s ohledem na to, po jaké destrukci následuje, a na to, že je podporován nízkými cenami ropy a slabým eurem.
...
Téhož tématu se dotýkají na serveru Eurointelligence, kde včera napsali, že jde sice o
nejlepší zprávy z eurozóny za dlouhou dobu, ale jsou tu už hned náznaky oslabení v probíhajícím čtvrtletí.
Motorem růstu není Německo, které roste pomaleji než eurozóna jako celek, ale Francie a Španělsko. Čtvrtletní data jsou volatilní a na meziroční bázi Německo stále roste o 1 procento, zatímco Francie pouze o 0,7 procenta. I tak je možné konstatovat, že příběh o setrvale oslabující Francii a silném Německu jednoduše není pravdivý. Od počátku vzniku eurozóny se v součtu Francii stále daří lépe než Německu. Německo sice posiluje v posledních letech, pořád je to ale s Francií menší drama, než se všeobecně píše.
V případě Německa, Itálie i Francie je asi potěšující oživení domácí poptávky.
...
Co se překvapivě dobrých čísel z České republiky (mezičtvrtletnírůst 2,8 procenta) týče, ta po zjištění, že jde o výkyv způsobený předzásobením tabákem, zas tolik nešokují. Bez „tabakového efektu“ by byl růst kolem dvou procent, ale i to je velmi dobré. Stojí za tím velmi dobré výsledky exportu, tažené slušnou poptávkou po automobilech v EU, růst stavebnictví, slušnější spotřebitelská důvěra. Svůj efekt jistě má i oslabení koruny (opatření ČNB) a oslabení eura vůči dolaru, důvěře obyvatelstva jistě pomáhá i celkově klidnější vládnutí, než na jaké jsme byli zvyklí.
Autor je předsedou správní rady IPPS (Institut pro politiku aspolečnostspojený s hnutím ANO 2011).
