1. Hlavní důvod, proč vůbec vznikla dohoda s Íránem, je, že se obě strany bály vznikajícího konfliktu. Evropané měli obavy, že Izrael nebo USA udeří na Írán, aby zastavily jeho nukleární program. Obama naskočil do rozjetého vlaku a brzy převzal řízení, protože chtěl celkově zmenšit americkou aktivitu v oblasti. Vládnoucí elita v Íránu také cítila, že není připravena na vojenskou konfrontaci, a také si přála zrušit sankce.
2. Obě strany si kupovaly čas. Západ doufal, že za deset let se Írán změní v novou, modernější společnosí, která se vzdá své válečnické identity a nepřátelství k Západu. Íránské vládnoucí elity doufaly, že s tím, jak sankce jednou skončí, Západ už nikdy nedá dohromady tak silnou koalici (včetně Ruska a Číny). Írán také potřeboval peníze, aby mohl pokračovat ve svých imperialistických projektech.
3. Dohoda se nikdy netýkala velkého problému a tím je právě íránský imperialistický projekt. Jak jsme viděli v posledních letech, Írán investoval silně v Sýrii, bez íránských jednotek by Asad nikdy nepřežil. Dohoda s Íránem nikdy nesnížila regionální agresivitu Íránu. Je asi pravda, že zrušení sankcí umožnilo Íránu aktivněji prosazovat svou regionální dominanci.
4. Evropa se dívá na Írán optikou obchodních příležitostí a lidských práv, ale ignoruje strategický význam Íránu a právě jeho imperialistický projekt. Amerika mluví o íránské hrozbě, ale tím, jak se soustředila pouze na IS v Sýrii, uvolnila cestu pro vznik asadovsko-rusko-íránské koalice.
5. Ani Evropa, ani Amerika nemají žádnou regionální strategii. EU je o něco blíž Íránu a USA jsou o něco blíž Saúdské Arábii a Izraeli. Co se ale týče bojiště v Sýrii, nikdo neví, co má dělat, krom hledání minimálního a krátkodobého konsenzu a bojů s IS.
6. Dohoda s Íránem představovala dočasně užitečný mechanismus, který mířil na jednu dimenzi íránského imperiálního projektu. Ale jiné dimenze – především širší regionální strategie – scházely. Nepodařilo se Írán zkrotit, vyloučit konfrontaci s Izraelem a Saúdskou Arábií a ani nastolit v regionu rovnováhu.
7. Pokud Amerika nyní „zabíjí“ íránskou dohodu, nemůže s tím Evropa vůbec nic dělat, protože nemá v regionu žádnou váhu. Amerika je klíčový hráč ve věci Íránu, Izraele i Saúdské Arábie, Evropa nikoliv. Bojovat s větrnými mlýny není nikdy dobrý plán.
8. Evropa místo toho musí mířit k dosažení mocenské rovnováhy v regionu. Musí mít plán, jak se postavit tomu, že Írán vyplňuje mocenské vakuum, jak se vypořádat s tím, že americké zájmy v regionu již nejsou tak silné a že ani Izrael, ani Saúdská Arábie si nepřejí posilování Íránu.
Vzájemné osočování mezi Evropany a Američany nikomu v regionu nepomáhá. Západ a hlavně Evropa vypadají odsud ještě míň důležité, než jsou. Navíc se vysílá signál do Íránu, že je možné rozlomit transatlantickou alianci. Evropa se má spíš nadechnout a začít širší strategický dialog s USA o společné agendě v oblasti.
…
Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci Výzvy pro Evropu, která se koná v pondělí 21. května, i na přidruženou debatu o V4 a EU v neděli 20. května.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
