Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
30. června 2017 12:59 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: 50 let bankomatu – stále čekáme na revoluci robotů

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Bankomat (Ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Bankomat (Ilustrační snímek) | foto: Lidové noviny

PRAHA Tim Harford připomíná, že bankomat tento týden slaví padesáté výročí. Dobrá příležitost připomenout tuto praktickou inovaci, která lidem trochu zjednodušila život. Autor ale upozorňuje, že už v samotném anglickém názvu bankomatu – ATM (automatic teller machine čili „automatický strojový pokladník“) – se naznačuje, že nahradí lidskou bytost, případně způsobí technologickou nezaměstnanost.

Podobnou story jako je tato, nyní slýcháme od promotérů robotizace a umělé inteligence. Roboti začnou řídit nákladní auta, provádět právní výzkum a rozbor, též budou interpretovat rentgenové obrázky. Jediná práce, která lidem zbude, bude psaní knížek o robotizaci.

Potíž s těmito vizemi technologické nezaměstnanosti je, že práce je dnes všude kolem spousta. Třeba v Británii je zaměstnanost či participační míra 75 procent (pro neekonomy – je to něco jiného než opak míry nezaměstnanosti; ta eviduje

pouze ty, kdo žádají o podporu v nezaměstnanosti – pozn. aut.), což je nejvíce od roku 1971. V USA je participace na pracovním trhu nižší než za Clintona či Bushe, i tak je ale nezaměstnanost na šestnáctiletém minimu. Apokalypsa se na pracovním trhu zatím nekoná.

Příběh bankomatů může leccos vysvětlit. Podle Jamese Bessena z Bostonské univerzity nenahradily pokladníky. Dnes je v USA pokladníků více než v době před bankomaty.

Bankomat vymyslel John Shepperd Barron poté, co mu jeho banka zabouchla dveře před nosem těsně před sobotním obědem a on si nemohl vybrat hotovost až do pondělka. Banky ale po zavedení bankomatů otevíraly více a více poboček – prodávaly a přeprodávaly půjčky, hypotéky, kreditní karty. Automaty od té doby pracují spolu s lidmi.

Tkalcovny a přádelny zautomatizovaly výrobu už na konci 19. století, a přesto zaměstnanost v tomto sektoru stoupala. Poptávka po oblečení totiž rostla rychleji než automatizace práce. Bessen našel pouze jeden příklad, kdy automatizace zcela eliminovala lidskou práci. Je to, jak se říká „americky“, elevator operator, anglicky lift boy.Některé profese zmizely, i když je roboti nepřevzali. Například obsluha telegrafu. Banky nepoškozují automaty, ale spíše bezkontaktní a internetové platby.

Stroje až dosud většinou zvyšovaly lidskou produktivitu. Zautomatizovaly se rutinní úkony. Zvýšila se výroba a poptávka po nerutinní práci.

Náš hlavní problém není, že nám roboti berou práci. Potíž je v tom, že roboti polevují ve svém hlavním úkolu či hlavním tahu na branku, kterým má být zvyšování produktivity práce. Růst produktivity se v poslední době zpomalil. Symptomem toho jsou pomalý růst a stagnující mzdy.

...

Noah Smith si na serveru Bloombergu všímá toho, jak se to dnes v amerických médiích hemží informacemi a články o Rusku, zejména kvůli tomu, že se Rusko pokusilo zasahovat do amerických prezidentských voleb.

Možná mnoho Američanů začalo věřit tomu, že Rusko je snad znovu hlavní americký rival a ruský prezident Putin svého druhu génius.

Putinova vláda zabránila velké ekonomické krizi či katastrofě, nepropadla se k devastaci 90. let, díky chytrému fiskálnímu a monetárnímu managementu. Rusko si nezpůsobilo vyplenění svých devizových rezerv apod. Na druhou stranu učinil Putin jen málo pro to, aby odstranil fundamentální ekonomické slabiny Ruska. Slabinou je především totální závislost ruské ekonomiky na vývozu fosilních paliv. 70 procent ruské ekonomiky se nějak vztahuje k ropě a plynu. Krom toho má Rusko velký nereformovaný státní sektor se špatným korporátním řízením, se slabou transparencí, zatížený korupcí a klientelismem a i soukromé podniky se v souvislosti s finančními sankcemi musely více orientovat na vládu, což je ovšem špatná zpráva.

Zahraniční investoři nemají v Rusku jistotu právního státu.

Autor nachází zajímavou paralelu v 70. a 80. letech. V 70. letech trpěl Západ ropnou krizí, která Rusko logicky nezasáhla. To bylo taky naposledy, kdy ruský průmysl ještě rostl. Amerika po prohrané válce ve Vietnamu oslabila a na konci 70. let, s invazí do Afghánistánu, byl SSSR na geopolitickém vrcholu. Pád a stagnaci cen ropy v 80. letech už ruská ekonomika neustála.

Debata Jana Macháčka

„Autor je předsedou spárvní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.“

  • 1Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky