Neděle 5. dubna 2020svátek má Miroslava 15 °C jasno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: D-Day americké centrální banky a palebná síla

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: ČTK/AP

Evropské a asijské akcie dnes stoupají. Americké akcie – jak napovídají tzv. futures – také budou po otevření trhů stoupat. Trhy reagují na to, že americká centrální banka (Fed) vpustila do ekonomiky prakticky neomezený příliv likvidity.

Na serveru Bloombergu tomu říkají „tsunami hotovosti“. Americký dolar po deseti dnech prudkého posilování začal oslabovat a stejně tak americké státní dluhopisy. Apetit po riskantnějších aktivech se obnovil.

Dodejme, že od poloviny února se z finančních trhů vypařilo celkem 26 bilionů dolarů, začíná se ale argumentovat tím, že období likvidace trhů (přeliv do hotovosti) končí s tím, jak do hry vstupuje víc hráčů s reálnými penězi, tedy penzijních fondů. Navíc přicházejí zprávy, že některé důležité regiony světa zpomalují nárůst nakažených a lze zaznamenat zlepšení. V případě amerického Kongresu se ale na záchranný balík skrze rozpočtový kanál teprve čeká. Delší váhání v Kongresu může trhy zase rozkolísat.

Když už jsme u té válečné rétoriky (válka s koronavirem), na Reuters Breakingviews přirovnávají postup americké centrální banky ke dni D, D-Day, tedy invazi v Normandii. Na USA i celý svět se řítí ekonomický armagedon, takže centrální banka musí dělat vše, co může, zvláště když se další pilíře vlády zatím na účinném stimulu a záchraně ekonomiky nedokážou shodnout. Mimochodem, tohle je podobné jako v roce 2008. Kongres tehdy váhal s fiskální pomocí TARP, centrální banka musela konat o to rychleji.

V případě České republiky to zatím vypadá, že vláda koná a parlament je ochoten rychle schvalovat (snad během dneška), zatímco centrální banka spíše vyčkává nebo reaguje s jistým zpožděním. Na druhou stranu nevidíme do houště právních předpisů toho, co podle zákona o ČNB banka může a nemůže, ústavou garantovaná nezávislost centrální banky by snad ale měla také předznamenat nějaký prostor pro akceschopnost, kreativitu a volnost.

Zatím centrální banka státní dluhopisy přímo nakupovat nesmí (monetizovat dluh), může však nakupovat státní dluhopisy od bank, podle striktního výkladu ovšem pouze tzv. instrumenty peněžního trhu, které mají splatnost jeden rok (tzv. pokladniční poukázky apod.). V navrhované novele zákona o ČNB, kterou má ve zrychleném řízení projednat parlament, jde o to, aby centrální banka mohla ovlivňovat i instrumenty finančního trhu, což je trh se státními dluhopisy s delší dobou splatnosti.

Když to ale napíšeme na prosto srozumitelně, palebná síla centrální banky (monetizace, tištění peněz) je omezena pouze zákonem. Záleží na tom, zda začneme jako společnost a ekonomika pociťovat onen armagedon, nebo ne.

Jaké budou dopady toho, že centrální banky nalévají do systému peníze horem dolem? Debata se opět podobá té v roce 2008. I tehdy leckdo věštil rychlou hyperinflaci, ta ale nikdy nepřišla. Aktiva se od té doby nafukovala na akciovém a realitním trhu (to se do inflace nepočítá) a to se podle mého soudu bude časem opakovat. V situaci, kdy ale momentálně hrozí deflační spirála a propad ekonomik o desítky procent, nemá žádný smysl se tímto nyní zabývat.

Reuters Breakingviews píše o tom, jaký bude dopad snížení inzerce v krizi. Veškerá inzerce na americkém trhu včetně televize a tištěných médií má letos podle Morgan Stanley poklesnout o osm procent. Internetová inzerce má ale už příští rok narůst o pět procent.

Z dnešního denního přehledu Reuters nás ještě zaujala informace o tom, že pád internetu kvůli práci z domova v USA zatím nehrozí. Denní provoz sice obrovsky narostl, ale pořád v průměru nedosahuje obvyklé večerní špičky. Bossy britského telekomunikačních operátorů zase nejvíce zneklidňuje 800 000 lidí, kteří ve stejnou chvíli online a najednou cvičí z domova s fitness guruem Joem Wicksem.

Otázkou je, co by s lidstvem momentálně stalo, kdyby se k pandemii koronaviru přidala nějaká pandemie agresivního internetového a počítačového viru. Vlády, centrální banky a banky i firmy jsou momentálně závislé na internetu ještě víc než kdykoli v historii.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

KOMENTÁŘ: Po dvou měsících přijde rozvrat. Nečekejme na pomoc, konejme!

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Karanténní prázdniny může ekonomika státu vydržet měsíc. Po dvouměsíčním výpadku už hrozí naprostý rozvrat výroby,...

Premium

Španělská nepoučitelnost. Proč zde koronavirus řádí jako v Itálii nebo Číně

Španělští zdravotníci přiváží jednu z madridských seniorek do hotelu, ve kterém... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhé týdny Španělé sledovali, co se děje v Číně, Íránu a Itálii. Ale nepoučili se. Laxní politici opakují stejné...

Premium

Storno přijde draho, Češi nechají cestovkám desetitisíce za ­propadlé zájezdy

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Přijít o desítky tisíc za neuskutečněné zájezdy je problém, se kterým se potýká řada českých klientů cestovních...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!