Článek najdete zde. K tomu jedna poznámka pro nás v Česku. Takhle vypadá vstup Číňanů do Evropy, ona „brána do Evropy“, ne to, co dosud proběhlo u nás (tedy ne že bych něco takového do Česka přivolával). Je to částka přibližně se podobající českému státnímu rozpočtu. Bude-li transakce schválena, budeme si též moci učinit závěry o tom, jak EU ve světle Trumpových inklinací k protekcionismu bere vážně spolupráci s Čínou v oblasti obchodu a investic.
...
Sir Adrian Bradshaw, britský generál ve vedení NATO, se ve stejném deníku vyjádřil ke spolupráci NATO a EU. Obě entity musí podle něj čelit agresivnímu Rusku společně. Rusko není nebezpečné pouze kvůli Ukrajině a provokativním manévrům na hranicích členských zemí NATO a EU, ale také kvůli subverzi, digitální propagandě a manipulaci voleb. Generál mluví také o případu Černé Hory, kde mělo Rusko stát za pokusem o státní převrat. Balkán je podbřiškem Evropy a EU zde musí být ve spolupráci s NATO aktivnější.
Poznámka: Po větší spolupráci NATO a EU voláme v Monitoru JM už roky. Nesídlí obě instituce navíc „náhodou“ v Bruselu? Škoda brexitu. Kdyby zůstala Británie „in“, byly by návrhy, co má EU dělat, o něco důsažnější.
...
Francouzské prezidentské volby budou ještě hodně divoké. Agentura Bloomberg informuje o ochabující podpoře pro Françoise Fillona a o tom, že se možná znovu vrátí do hry v primárkách zavrhnutý Alain Juppé.
Na serveru Eurointelligence.com se dívají na právě zveřejněný program Emmanuela Macrona. Konstatují, že Macronův program je ambiciózní z hlediska Evropy. Macron žádá společný rozpočet pro eurozónu a rovněž společný parlament pro eurozónu. A taktéž ministra financí. Společný rozpočet má financovat hlavně infrastrukturu. Žádá rovněž „Buy European Act“, který dá u veřejných zakázek přednost evropským firmám.
Co se domácích reforem týče, jsou Macronovy návrhy podle serveru proti Fillonovi mělké. Macron navrhuje například zestátnění sociálního pojištění, které dnes spravují odbory a zaměstnavatelé.
....
Na témže serveru se zabývají tím, zda se skutečně do eurozóny vrací inflace, jak naznačují poslední informace o její míře, která se konečně u eurozóny blíží dvěma procentům. Tzv. jádrová inflace se totiž nemění, a dokonce v únoru poklesla.
Předseda ECB Mario Draghi k inflaci a inflačnímu cílování nedávno řekl: „Definujeme naše cíle v relevantním střednědobém horizontu. Musí být také udržitelné, ne pouze přechodné. Musí být také udržitelné samy o sobě, bez podpory výjimečné měnové politiky. A nakonec se zabýváme čísly pro celou eurozónu.“
Server konstatuje, že to čtvrté je docela jasné, snad s výjimkou Německa, kde si leckdo myslí, že ECB se má soustředit hlavně na Německo.
...
Měli bychom ve střední Evropě a České republice věnovat pozornost tomu, že Francie a Německo oprášily ústy svých ministrů zahraničí myšlenku dvourychlostní Evropy z hlediska stupně integrace. EU Observer zdůrazňuje, že to je v důsledku odmítání migrace ze strany V4 a vyhlašování nástupu neliberalismu v Polsku a Maďarsku. Německo až dosud větší integraci eurozóny i vícerychlostní Evropu z hlediska integrace odmítalo. V citovaném konceptu „nehraje“ to, že Slovensko je členem eurozóny.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
