Středa 24. dubna 2024, svátek má Jiří
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Američané zvolili rozdělenou vládu

Oslava nového prezidenta Ameriky. foto: Reuters

Ode dneška za rok bude možná německá Strana zelených juniorním partnerem ve vládě CDU/CSU. Většina pozornosti německých politických komentátorů se soustředí na to, kdo se stane šéfem CDU, kde byl souboj kandidátů odložen na polovinu ledna. Možná jsou ale důležitější programové principy Strany zelených, na nichž se tato partaj dohodla o víkendu.
  13:31

Program je v mnoha ohledech překvapivý. Delegáti rozhodli – proti vůli vedení strany – o tom, že v Německu má být zaveden celoplošný nepodmíněný základní příjem. To by ze zelených učinilo spíše přirozeného partnera sociální demokracie a levicové strany. 

Zavedení minimálního základního příjmu by znamenalo konec a demontáž úspěšných reforem sociálního státu Hartz IV. z poloviny první dekády tohoto století. Úspěšné reformy, které jsou jedním z pilířů německého hospodářského úspěchu, prosadil kancléř Gerhard Schröder, který je dnes logicky na pranýři kvůli plynovodu Nord Stream 2.

Kongres Strany zelených se zároveň přihlásil k limitu pro globální oteplování o 1,5 stupně Celsia. Vedení strany prosazovalo 1,5 až 2 stupně. Je to sice absurdní a nelogický požadavek, ale zelení to takhle prostě mají a takto schválený požadavek bude mít vliv na německé emisní cíle. Lze čekat střet s ocelářskou a uhelnou lobby, ale i s průmyslovou lobby, protože se takto jen urychlí deindustrializace Německa. Vliv to bude mít i na volbu lídra CDU.

CDU si buď vybere lídra vstřícnějšího k požadavkům zelených, nebo naopak lídra bližšího tradičnímu průmyslu, s nímž bude možnost upéct kompromis daleko obtížnější.

Bývalý americký senátor Phil Gramm a Mike Solon se v komentáři pro The Wall Street Journal ještě vyjadřují k výsledku amerických prezidentských voleb a vzpomínají na rok 1994 a kongresové volby v polovině prvního mandátu. Tehdy – stejně jako letos – si Američané vybrali rozdělenou vládu. Bidenův první termín se bude spíše podobat druhému termínu Billa Clintona než třetímu termínu pro Baracka Obamu. Voliči odmítli Trumpův chaotický a agresivní styl, ale podpořili jeho ekonomickou politiku. Demokratická většina v Kongresu (Sněmovně reprezentantů) se snížila a navzdory rekordním útratám Demokratická strana nedobyla Senát.

MACHÁČEK: Republikáni, slavte! A stažení z Afghánistánu

Prosperita a funkčnost americké demokracie se často odvíjí od toho, jak prezident zareaguje, když voliči odmítnou jeho agendu. Když Bill Clinton v prvních dvou letech zvýšil daně a pokusil se znárodnit zdravotnictví, voliči si v roce 1994 vybrali republikánský Kongres. Clinton dalších šest let pracoval s republikány na vyrovnaném rozpočtu, snižování daní i omezování regulatorního zatížení. Demokraté a republikáni společně vytvořili jednu z nejsilnějších poválečných ekonomických expanzí a v roce 2000 skončilo Clintonovo vládnutí s rozpočtovým přebytkem.

Poté, co Barack Obama zvýšil v prvních dvou letech své vlády daně a znárodnil část zdravotnictví, musel už po dvou letech také čelit republikánskému Senátu. Na rozdíl od Billa Clintona se ale v podobné situaci rozhodl ignorovat přání voličů a tlačil dál svou stranickou agendu vyšších daní, většího utrácení a větší regulace. Ekonomický růst se zpomalil a schodek vzrostl, i když už nebyla žádná recese, žádná válka a žádná pandemie.

Zvolený prezident Biden nyní stojí tam, kde stáli Clinton a Obama po dvou letech vládnutí. Jen dostal od svých voličů stejný vzkaz hned po svém zvolení. Velké zvyšování daní ani nový „green deal“ Biden neprosadí.

Bidenova agenda v primárkách byla daleko uměřenější. Když vyhrál primárky, podepsal sjednocující dokument s agendou socialisty Sanderse: dekriminalizaci drog, přeměnu policie v agenturu sociálních služeb, reparace za otroctví, všemožné kvóty apod. Tím, že voliči vybrali rozdělenou vládu, odmítli jeho agendu z prezidentských voleb, přesto si ho vybrali za prezidenta – také proto, že si pamatují jeho agendu z primárních voleb.

Pokud bude Biden respektovat výsledek voleb, měl by následovat příkladu Billa Clintona přihlásit se k nadstranické kooperaci, především v ekonomické a rozpočtové politice. Trumpova ekonomická politika byla tak úspěšná, že to po třech letech dokonce vyvolalo potřebu bývalého prezidenta Baracka Obamy prohlašovat, že dobré ekonomické výsledky za Trumpa vyvolal ještě on sám. Americká ekonomika se nyní probouzí rychleji, než čekali optimisté, a s vakcínou může nadstranická akce garantovat oživení typu V. Ekonomický růst v druhém Clintonově termínu dosahoval v průměru 4,6 procenta.

Poznámka Monitoru JM:
Ekonomické hodnocení Obamy je přeci jen moc příkré a ideologické. Přebíral zemi v největší ekonomické a finanční krizi od 30. let. Záchrana bank něco stála.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.