Úterý 7. dubna 2020svátek má Heřman, Hermína 19 °C jasno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Amerika a souboj miliardářů

Miliardář Michael Bloomberg. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Miliardář Michael Bloomberg. | foto: Andrew Uloza/Miami Herald via AP

Bývalý starosta města New York a velkopodnikatel Michael Bloomberg na počátku března oficiálně vstoupí do souboje o nominaci na amerického prezidenta za Demokratickou stranu.

Již nyní utrácí rekordní sumy. Čeká tedy Spojené státy souboj Donalda Trumpa a Michaela Bloomberga, dvou miliardářů, magnátů, oligarchů, mogulů – nebo jak se tomu ještě všelijak říká?

Možná ano, možná ne. Nejprve si srovnejme, jak jsou oba zmínění adepti bohatí. Vtip je v tom, že o Trumpovi to ve skutečnosti nevíme, protože neodevzdává Kongresu svoje daňová a majetková přiznání ani je nezveřejňuje. Trump Organization není ani veřejně obchodovatelná, takže můžeme vycházet pouze z odhadů.

Z těch vyplývá, že Trump není z amerického pohledu závratně bohatý. I v rámci České republiky by se horko těžko dostal do první desítky miliardářů. Oproti Trumpovi je Michael Bloomberg bohatý závratně. Patří mezi deset nejbohatších lidí na světě – v nedávném měření se umístil osmý.

U obou platí, že jejich podnikání je spojeno se značkou, jež nese jejich jméno – to není ani v Americe zrovna obvyklé. Případný konflikt zájmů se tak těžko monitoruje. Jak třeba dokázat, že hotely se jménem Trump v USA i ve světě jsou více obsazené proto, že turisté jsou zvědaví, jak to vypadá v hotelu, který založil americký prezident a dnes ho spravuje jeho rodina? Jak doložit, že nějaký bohatý šejk nebo Číňan se ubytoval zrovna u Trumpů za účelem toho, aby si toho Trumpova rodina všimla?

Bloomberg zase provozuje terminály, které sloužím bankám a burzám po celém světě. Bude-li Bloomberg prezidentem, jak se budou prodávat terminály Bloomberg třeba do Číny nebo do Ruska? Název změnit nejde, protože se značkou úspěch terminálu stojí a padá.

Trump se stal prezidentem bez jakékoli politické zkušenosti. Bloomberg po tři období řídil město New York – počtem obyvatel větší než Česká republika – a řídil ho profesionálně a dobře. Potíž je v tom, že takto bohatý člověk má tolik peněz, že je nejde někde zaparkovat a zmrazit. Má tolik aktiv, že může pouze měnit a přelévat jejich formu. Něco v akciích, ve zlatě, v surovinách, nemovitostech, v bankách. Jeho vliv může být zásadní nejen na trhy v americkém, ale i v globálním měřítku: na zlato, akcie, dluhopisy, zkrátka skoro na vše, na co si člověk vzpomene.

Potom má Bloomberg nadace. Dává miliardy dolarů na charitu, kulturu, vědu, granty nebo osvětu. Leckdo se takzvaně smočil. Tak například komentátor The New York Times Thomas Friedman podpořil před pár dny ve svém sloupku Bloombergovu kandidaturu, aby se v závěru textu čtenářům svěřil s tím, že jeho žena pro Bloombergovy nadace pracovala.

Bloomberg není žádný klaun, ale zodpovědný a zkušený člověk, profík v politice a byznysu. Začínal od nuly, je v mnoha ohledech sympatický.

V Americe v poslední době platí, že volby vyhrává ten, kdo sežene nejvíc peněz na kampaň. Bloomberg se chystá utratit miliardu dolarů. To je asi třikrát víc, než utratila v posledních volbách Hillary Clintonová a předtím Barack Obama.

Přesto je klidně možné, že to tentokrát nevyjde, že peníze prostě nebudou hrát v politice hlavní roli. Jedna věc je názor, že je potřeba hlavně se zbavit Trumpa. Pokud jsou další kandidáti za Demokratickou stranu příliš velcí marxisté, progresivisté a revolucionáři, jeví se Bloomberg možná jako umírněný a zvolitelný pragmatik.

Jenže jedna věc je Trump osobně, druhá věc je podnikatel a boháč v politice. To druhé si v USA po celou její historii lidé občas žádají. Na postech guvernérů, starostů či ministrů se čas od času běžně objevují a objevovali i podnikatelé a různí bohatci. Otázkou je, jestli tím není dnes Amerika poněkud překrmena a jestli se množina lidí, která chce či toleruje miliardáře v politice, nerovná množině lidí, kteří volili a budou znovu volit Donalda Trumpa.

Těm ostatním se možná nebude chtít vytloukat klín klínem, tedy miliardáře dalším miliardářem. Voličské jádro a progresivističtí aktivisté Demokratické strany odmítají velké peníze v politice a jsou přesvědčeni, že doba si žádá energii, zažehávání srdcí a myslí a revoluční progresivní étos. Pro tyto lidi není Trump zlem jen proto, že je Trump, ale také proto, že je kapitalista.

Takže uvidíme. Docela spolehlivým indikátorem bývají sázkové kanceláře. Uvidíme, co nám naznačí, až do toho Bloomberg vletí.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.

K Bloombergovi ještě zajímavá poznámka z pera Holmana W. Jenkinse o tom, jak si Bloomberg kupuje elitu Demokratické strany. Pokud má nějaké médium sílu a poslání k tomu, zkoumat jak a kde utrácí Michael Bloomberg svoje peníze, mohl by to být server Bloomberg News – jen kdyby Bloomberg News zrovna nepatřil právě Bloombergovi. Právě toto médium má pověst toho, kdo se pokaždé řídil nekompromisním heslem „Vždy sleduj stopu peněz“. Kandidát Bloomberg nyní pouze nenakupuje reklamu, ovlivňuje i cenu reklamy po celé Americe, a tím oslabuje pozici svých konkurentů a možnost, že se jejich vzkaz dostane k voličům. Bloomberg nakupuje největší talenty, producenty a kreativce pro svou kampaň a kupuje si vlivné lidi, buď za účelem toho, aby ho podpořili, nebo alespoň mlčeli.

Jenkins si nemyslí, že si Bloomberg chce koupit prezidentství či nominaci, ale rozhodně se snaží koupit si elity Demokratické strany. Mnoho lidí přestává přemýšlet o vítězství či porážce Trumpa, ale o tom, jestli nenaskočit do Bloombergova štědrého vlaku a po cestě nevydělat nějaké peníze.

Díky penězům už Bloomberg poskočil v průzkumech z tříprocentní podpory na desetiprocentní. Podle Jenkinse peníze zvýší vědomí o produktu, ale nemusí lidi nutně přesvědčit o tom, že si ten produkt pak opravdu koupí.

Otázkou je, jestli má Bloomberg potenciál zapálit něčí srdce. I kdyby demokraté s Berniem Sandersem prohráli, možná je pro ně důležitější, že se ráno budou moci podívat do zrcadla.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

KOMENTÁŘ: Koronavirus je hrou o čas. Do roka onemocníme všichni

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Nejdéle do roka koronavirem onemocníme všichni. Jde jen o to, aby se lidé s těžším průběhem choroby mohli během...

Premium

Úspěšný recept na koronavirus pochází z Číny a zní jasně: Chce to být tvrdý!

Lidé v ochranných rouškách během ranní dopravní špičky v Pekingu (9. března... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Inspirace pro svět: Jak se vlastně Číně podařilo silně zkrotit zákeřnou chorobu? Zatímco pro většinu Západu se...

Premium

Koronavirus nám vletěl do imunitně naivní populace, tvrdí parazitolog Ježek

Petr Ježek, primář laboratoře klinické mikrobiologie a parazitologie nemocnice... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tým primáře Oddělení klinické mikrobiologie a parazitologie Petra Ježka z příbramské oblastní nemocnice je jedním z...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!