Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
14. května 2019 13:10 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Amerika jako revizionistická síla v obchodu

Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Donald Trump. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Čínský prezident Si Ťin-pching a jeho americký protějšek Donald Trump. | foto: Reuters/MAFRA - Petr Topič

Gideon Rachman v dnešním komentáři pro Financial Times píše, že Amerika i Čína jsou nespokojeny se současným světovým pořádkem. Povaha jejich nespokojenosti je ovšem značně odlišná. Protichůdné ambice obou zemí zrodily obchodní válku, která nyní ohrožuje globalizaci.

Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa současný světový ekonomický a obchodní systém funguje do značné míry tak, že to je pro Ameriku nevýhodné. Trump si stěžuje, že globalismus pomáhá Číně na úkor Ameriky. Podlamuje americkou prosperitu a odsouvá ji z globálního výsluní. To je hlavní důvod, proč Trump minulý týden zvýšil cla na čínské zboží z 10 na 25 procent.

Pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga je hlavním problémem současného světového pořádku americká strategická dominance: deklaroval už, že jeho země chce nahradit Ameriku coby klíčová síla v asijsko-pacifické oblasti. Mnozí čínští nacionalisté přitom vidí Čínu ještě dál – jako dominantní globální mocnost. Prezident Si Ťin-pching si je dobře vědom toho, že globalizace a současný světový ekonomický a obchodní model byly zásadní pro ekonomický vzestup Číny v posledních čtyřiceti letech. Proto je rozhodnut současný světový obchodní model zachovat.

Názory obou prezidentů jsou tedy dle Rachmana zrcadlové. Čínský prezident chce změnit světový strategický pořádek, a aby se mu to podařilo, musí zachránit světový ekonomický a obchodní pořádek. Americký prezident chce zachránit současný světový strategický pořádek – a k tomu, aby uspěl potřebuje ekonomický a obchodní pořádek změnit.

Jak Čína, tak Amerika jsou z tohoto pohledu revizionistické mocnosti. Ale stejně tak obě země chtějí zachovat status quo. Amerika chce zachovat status quo v rozložení moci a geopolitice, a proto se stala revizionistou mocností v obchodní a ekonomické politice. Čína se stala revizionistou geopolitického pořádku – a k tomu potřebuje držet status quo v obchodu a ekonomice.

Zrcadlově různé pozice Pekingu a Washingtonu vedou také ke konvergenci názorů na globalizaci. Jednání obou zemí naznačuje, že se shodnou na tom, že současný ekonomicko-obchodní systém funguje lépe pro Čínu než pro Ameriku. Většina mainstreamových ekonomů s tím sice nesouhlasí, ale ve Washingtonu tento názor znamená politický konsenzus. Chuck Schumer, lídr demokratické menšiny v Senátu, nedávno ve svém tweetu podpořil Trumpovu konfrontační politiku a obchodní válku s Čínou.

Jak v Číně, tak v USA najdeme rozdílné názory, radikály a umírněné. Umírnění chtějí obchodní válku ukončit nějakou dohodou, radikálové chtějí de facto přerušit obchodní vztahy.

Radikálové protekcionismu v Trumpově administrativě věří, že čínský ekonomický model je vůči USA a jejich zájmům fundamentálně nepřátelský, a chtějí přebudovat americkou ekonomiku za zdí vysokých tarifů. Kompromis a deal, který zachová fundamenty současného ekonomického systému, se radikálům jeví jako porážka.

Radikálové na čínské straně chápou obchodní válku jako příležitost učinit Čínu méně závislou na zahraničních technologiích.

Profesor Graham Allison z Harvardovy univerzity se zabýval tím, jak mocnosti na vzestupu v historii začaly válčit s etablovanou mocností, jako jsou dnes Spojené státy. Čínský prezident nyní čelí dilematu: má ustoupit, i když to bude bolet, a dokonce to bude ponižující? Ústupek přeci znamená zachování systému, který pomohl vzestupu Číny.

Amerika čelí podobnému dilematu: má zvyšovat tlak a nakonec někdy dosáhnout „velkého dealu“, který změní systém? Nebo má přistoupit na parciální vítězství, jež nezabrání vzestupu Číny?

Trump je stále spíše na straně zastánců „dealu“. Nedávno pochválil čínského prezidenta za „krásný dopis“, který mu prý poslal.

Rachman konstatuje, že německý císař Vilém a ruský car Mikuláš si v červenci 1914 – před vypuknutím první světové války – také posílali spoustu krásných dopisů a telegramů.

Debata Jana Macháčka
Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky