Protože názor České republiky a většiny vlád ze střední Evropy či skupiny V4 zní, že EU by měla dokončit projekt jednotného trhu, jehož čtyři pilíře či svobody nejsou dokončeny, a také že by Unie měla svobody jednotného trhu lépe a silněji hájit.
Evropskou direktivu o vysílaných pracovnících (posted workers), která vznikla z francouzské iniciativy, lze dokonce považovat za počátek dezintegrace jednotného trhu a projev protekcionismu, který přichází z původních členských zemí. Princip, že mzda má odpovídat obvyklým regionálním úrovním, jde proti principům, svobodám a ideálům jednotného trhu EU. Stejně jako kontrola a neustálá byrokratická buzerace řidičů kamionů z Česka, ale i odjinud ze střední a východní Evropy.
Argument čtyř nedělitelných svobod jednotného trhu byl a je také logicky používán ze strany EU27 ve věci jednání o brexitu: Británie si nemůže vybírat rozinky a akceptovat jenom něco, tedy vyvážet zboží a služby, ale neumožnit migraci ze zemí EU.
Případ Rumunska, které chce omezit možnost pracovat v cizině na pět let, nám ukazuje, že útok na svobody jednotného trhu může přijít také z východu. Více než milion Rumunů pracuje v cizině – Itálii, Španělsku, Německu i Anglii – a mnoho z nich nemá vůbec v úmyslu se vracet domů. Podle rumunského ministra to drasticky omezuje rozvoj rumunské ekonomiky.
Pokud se to někomu zdá exotické, tak i u nás nebo na Slovensku ekonomika strádá třeba odchodem doktorů a sester do Německa a Rakouska. Přitom jim stát zaplatil vzdělání. Nápad něco takového regulovat se třeba někomu může jevit jako rozumný. Jenže taková regulace znamená protekcionismus. A jakmile se trh začne takto rozebírat, za chvíli z něj nic nezbude.
…
Před týdnem jsme zde psali o tom, jak narůstá popularita eura v celé eurozóně, a to navzdory všem krizím a dramatům se společnou evropskou měnou v poslední dekádě spojeným. Nyní euro získalo dalšího významného zastánce, který se za něj postavil celou svou vahou. Překvapivě a paradoxně je to ruský prezident Vladimir Putin, o němž se všeobecně předpokládá, že se spíše snaží Evropskou unii rozložit a oslabit.
Ruská vláda se totiž poprvé od roku 2013 rozhodla vydat dluhopisy denominované v eurech. Rusko si v zásadě nepotřebuje půjčovat, navzdory nízkým cenám ropy má rozpočtový přebytek. Umístění eurových dluhopisů na trhu má sloužit programu „oddolarizování ruské ekonomiky“, který Putin vyhlásil.
Podle článku Leonida Beršidského pro Bloomberg získává EU nepravděpodobného, ale silného spojence pro svou snahu posílit globální úlohu společné evropské měny. Ještě v březnu letošního roku drželo Rusko americké vládní dluhopisy za 96 miliard dolarů, v září už to bylo jen za 14,4 miliardy dolarů. Rusko tak činí v obavě z nových amerických sankcí, nakupuje ve velkém rovněž zlato. Rusko se obává, že by jeho americké dluhopisy mohly být dokonce zabaveny.
…
Britská centrální banka Bank of England vydala varování, že pokud nebude v parlamentu schválena dohoda, kterou uzavřela britská premiérka Theresa Mayová s Evropskou unií, bude v Británii následovat nejhorší ekonomická recese od druhé světové války, tedy podle BoE mnohem horší než ta, k níž došlo po pádu Lehman Brothers.
Centrální bankéři z Londýna jsou přesvědčeni, že se HDP propadne o osm procent. V rámci finanční krize se britské hospodářství propadlo „jen“ o šest procent (rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší úrovní). Ceny bydlení se mají snížit o 30 procent, a ceny komerčních nemovitostí dokonce o 48 procent. Inflace v důsledku devalvace libry se má vyhoupnout na 6,5 procenta.
Slabinou odhadu anglických centrálních bankéřů ovšem je, že varovali už před recesí i před referendem o brexitu – a vůbec se netrefili. Zajímavé také je, že trhy na temnou prognózu centrální banky tentokrát vůbec nereagovaly. Takže pokud dohoda neprojde – a následné dopady budou jen mírné –, bude BoE obviněna, že vstoupila na pole politické propagandy, a její kredibilita utrpí další velké šrámy.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
