Středa 25. listopadu 2020svátek má Kateřina -2 °C oblačno Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Bělorusko a rok 1989

Protest proti prezidentu Lukašenkovi v Běloruském Minsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Protest proti prezidentu Lukašenkovi v Běloruském Minsku. | foto: Reuters

Co je nového v Bělorusku? Síla demonstrací nepolevuje, intenzita policejní brutality taktéž ne. Ministři zahraničí Evropské unie se sešli s lídryní opozice Světlanou Tichanovskou.

Zopakovali, že jednání Lukašenka a porušování lidských práv je „nepřijatelné“ a že podporují konání svobodných voleb, aniž by to mohlo být chápáno jako vměšování do běloruských vnitřních záležitostí. Ocenili statečné běloruské ženy a tak dále.

K žádnému průlomu nedochází, ale statečnost a odhodlání běloruských demonstrantů jsou skutečně po všech stránkách obdivuhodné. Hlavně proto, že jejich akce a setrvalé a odhodlané protesty nejsou součástí žádné vlny ani geopolitického zlomu.

Vlna může být buď úspěšná, nebo neúspěšná. Úspěšná byla jistě vlna protestů, která vedla k pádu komunismu a rozpadu východního bloku v roce 1989. Zde ale probíhal i geopolitický zlom. Imperiální komunismus byl vyčerpán, znaven a snad i uzbrojen. Mocným elitám bývalých tajných služeb došlo, že se budou mít lépe v rámci budování divokého kapitalismu a že transformace bude zdrojem příležitostí.

Vlny mohou být i neúspěšné. Vlny barevných revolucí z první dekády tohoto století byly smíšené, o částečném úspěchu by šlo snad mluvit pouze v případě Gruzie. Vlna arabského jara skončila buď rozvratem a občanskou válkou jako v Sýrii a Libyi, nebo návratem k vojenské diktatuře jako v Egyptě.

Výsledky ukrajinského Majdanu po roce 2014 jsou smíšené. Na jednu stranu se upevnila ukrajinská identita a státnost, na druhou stranu o lecčem svědčí, že Mezinárodní měnový fond má kvůli mafiánskému prostředí problém spolupracovat s ukrajinskou vládou a tamní centrální bankou. Cesta do Severoatlantické aliance a EU zůstává zavřená.

Pokud se u nás nebo v Německu srovnává situace v Bělorusku s rokem 1989, je to dosti nepřesné. V Československu existovalo přes tisíc aktivních disidentů a kritiků režimu. Ve druhé polovině roku 1988 a 1989 začalo občas chodit demonstrovat několik tisíc lidí.

Až do listopadu 1989 měl český disent nulovou podporu mezi studenty. Podpora mezi dělníky v továrnách byla rovněž „veškerá žádná“. Mnozí disidenti byli sice technicky dělnickou třídou, ale pracovali sami v kotelnách, nebyli součástí pracovních kolektivů – a s tímto stavem byli vesměs spokojeni. Jak oni, tak ony pracovní kolektivy. V roce 1989 si čeští studenti, dělníci (o slavných hercích ani nemluvě) nejprve počkali, jak se to vyvine s pádem komunismu jinde v regionu.

V Polsku a v NDR bylo už v listopadu jasné, že režim skončil. V Maďarsku de facto také. Československo bylo vlastně poslední. Po nás bylo ještě Rumunsko a Albánie, ale to nebylo proto, že by Rumuni či Albánci nebyli odvážní, ale proto, že tamější režim byl daleko drsnější. Konec komunismu tam byl také velmi krvavý.

V Bělorusku už dva měsíce demonstrují studenti, dělníci, obyčejní lidé, ženy v domácnosti a mnoho dalších. Kromě verbální solidarity nemají prakticky žádnou podporu, nemohou se opřít o žádnou evropskou ani světovou vlnu ani o geopolitický zlom. Jdou takzvaně do toho, i když vůbec netuší, jak to dopadne.

V Bělorusku nevlají zatím vlajky EU nebo NATO, země je velmi úzce svázána s Ruskem především ekonomicky. Nelze vyloučit, že běloruské řešení bude muset být i ruské řešení, že v Minsku začnou tát ledy, teprve až když začnou tát v Moskvě.

Bělorusko v tom nejenže není samo, ale potíž je i v tom, že Evropa je závislá na ruském plynu, a dokonce jsou mnozí přesvědčeni, že geopolitický trend je dnes opačný. Jsme svědky deglobalizace i dewesternizace či odzápadnění světa, jak vidíme na příkladu Turecka či Indie. Přes to všechno se Bělorusko může začít Západu blížit i samo. Stane se tak, pokud Rusko udělá nějakou chybu a stane se viditelnou součástí represí.

Přečteno v úterý v Českém rozhlase Plus.


Evropská unie se horem dolem žene do nového zeleného údělu a stanovuje si stále ambicióznější cíle snižování emisí. Týká se to pochopitelně i investic v rámci evropského plánu oživení po koronavirové krizi apod. S tím je spojena zajímavá otázka. Může vláda spojením regulace a investic vyvolat také opravdový posun a skok ve výzkumu a vývoji, v aplikovaném výzkumu a hlavně v samotném technologickém pokroku? Může technologický pokrok vyvolat vláda nebo nějaká instituce jako Evropská komise? Vzniknou auta na vodík či výkonnější baterie jen proto, že to nějaká vláda či EU chce a bude do toho takzvaně sypat peníze?

Člověk konzervativního i klasicky liberálního smýšlení má tendenci si myslet, že inovace vznikají díky konkurenci soukromých firem a soutěži na trhu. Tak jednoduché to ale také není. Když se Američané rozhodli poslat lidi na Měsíc, vyvolala vláda tak masivní technologický skok, že z něj do určité míry svět čerpá dodnes. Produktem tehdejší doby je třeba i internet.

Lze to ale srovnávat? Lze přirovnat regulaci a klimatické cíle k cestě na Měsíc? Pak je tu také otázka, kolik vládních investic či investic schvalovaných EU by se uskutečnilo i bez velkého plánu oživení a kolik investic se nazeleno nakonec jen přebarví. To je také otázka do debaty s ekonomy v Lidových novinách a na serveru Česká pozice pro tento týden. Debatu jsme právě po letní přestávce obnovili: https://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka

Debata Jana Macháčka

  Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

David Sedmera | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Měření teploty u vstupu do pardubické nemocnice. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!