Prezidentské volby, v nichž oficiálně zvítězil prezident Alexandr Lukašenko, byly evidentně zmanipulované, protože nezávislé průzkumy přinášely propastně odlišné odhady, než byl oficiální výsledek. Volby nebyly ani svobodné, nebyla umožněna účast opravdu nezávislých pozorovatelů. I tak je hlášeno mnoho případů volebních manipulací. Běloruská opozice prokazuje dospělost, zodpovědnost a sílu.
I tak je zatím těžké odhadnout, co bude následovat. Je to tak, že to Lukašenko tentokrát skutečně přehnal – nejen brutalitou zásahu, ale i velikášským nafouknutím výsledku, tedy osmdesátiprocentním vítězstvím? Budou protesty pokračovat? Bude následovat pád režimu? Bude pokračovat tlak na reformy a demokratizaci? To všechno zatím pochopitelně nevíme.
Nejprve několik nesourodých poznámek a na závěr jedna důležitá. Pokud se v Bělorusku skutečně zvedne odpor proti režimu, je důležité vědět, že v mezinárodním kontextu jde o izolovaný případ. Nejsme svědky žádné vlny ani posloupnosti barevných revolucí, ale ani něčeho na způsob dnes už málem zapomenutého arabského jara.
Dokonce na druhém konci zeměkoule, ve Venezuele, je – taky díky koronaviru – ticho po pěšině. Konec historie oznamovaný na počátku 90. let se nekoná. Demokratizace a liberalizace je z globálního pohledu na setrvalém ústupu.
Co se týče našich vzpomínek na pád minulého režimu, jeden mrtvý při demonstraci může evokovat vzpomínku na zabitého studenta Martina Šmída alias provokatéra StB. V Bělorusku demonstranta zabili doopravdy. Roznětka pro konec režimu to ale může být podobná.
  |
Rozdílů mezi komunistickou totalitou a Lukašenkovým režimem je ovšem bezpočet. S Běloruskem normálně probíhá mezinárodní obchod, a hlavně se z Běloruska může cestovat do zahraničí. Lukašenkovi by vlastně vůbec nevadilo, kdyby se mu všechny elity odstěhovaly. Kdyby toto bývali nechali plavat čeští normalizátoři, člověka až mrazí z toho, že tu třeba mohli být dodnes.
MACHÁČEK: Vyvolá 20 bilionů dolarů inflaci? |
Nyní ale k tomu podstatnému. Úspěch protestů samozřejmě bude záviset na míře solidarity a pomoci, jíž se jim ve světě dostane. Samozřejmě musejí přijít sankce. Ty už byly ze strany EU jednou uplatněny, ale následně, v roce 2015, uvolněny poté, co Lukašenko propustil některé politické vězně.
Když si ale vzpomeneme na tragédii ukrajinského Majdanu, člověka děsí pomyšlení, že Evropa – a s ní celý Západ – nemá vlastně žádný plán. Ruský prezident Vladimir Putin, který si nyní sám „ústavně“ pojistil vládnutí do roku 2036, sice kolchozníka Lukašenka osobně nemá v oblibě, ale případnou demokracii a příklon Běloruska k západnímu či alespoň „západnějšímu“ orbitu určitě nebude chtít tolerovat. Stejně důvodné obavy může mít z toho, že pokud budou protesty v Bělorusku úspěšné, může to inspirovat odpor proti němu doma v Rusku.
Pokud se v Bělorusku pohnou ledy, musí mít Evropa jasný plán, co případným běloruským reformátorům nabídne a kam až chce a může při tom zajít. Pokud mít plán nebude, může to skončit stěží představitelnou tragédií.
Přečteno včera v Českém rozhlase Plus.
…
Ještě doplníme dnešní dodatek k textu: Po tom, co se stalo a co se děje na Ukrajině, nelze očekávat, že by případní budoucí běloruští reformátoři sázeli na to, že je někdo pozve do Evropské unie nebo NATO. Jenže samotná cesta k politické pluralitě, otevřené společnosti či konstitučnímu liberalismu automaticky znamená, že máte mnohem lepší vztahy k západnímu prostoru a větší afinitu k němu.
MACHÁČEK: Švédský model a na velikosti záleží |
I Václav Havel říkával, že Evropa a Evropská unie musejí někde končit – a cítil jejich konec na hranici pravoslavného kulturně-civilizačního prostoru. Třeba o Ukrajině však říkal, že může být tam či onde, že může být na Západě i na Východě (koneckonců je na kraji), ale rozhodnout se musí sama, nesmí se o ní jednat tak, že je automaticky v něčí sféře vlivu. Mluvil by stejně o Bělorusku? To nevíme. Faktem je, že liberálnější prostor, který nemá perspektivu integrace se Západem, bude vždy velmi zranitelný a nestabilní.
V kuloárech se mluví o tom, že dojde-li k pádu Lukašenka, mají Putin a jeho rozvědčíci plán. Instalovat v Bělorusku jakéhosi relativně mladého liberálního politika s lidskou tváří, přitom ale ve své podstatě proruského.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
