Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: Bidenovy nesourodé signály

Prezident Joe Biden oznamuje stažení vojsk z Afghánistánu k výročí 11. září. foto: ČTK

Kauza Vrbětice a její zveřejnění se samozřejmě odehrává v nějakém kontextu, v nějakých souvislostech a s lecčím důležitým je provázána. Jsou to gigantické ruské manévry na ukrajinských hranicích a snaha Západu rozlousknout, jaký může mít Putin tentokrát záměr.
  13:21

Ukrajina v této souvislosti víc než obvykle zdůrazňuje, že chce vstoupit do NATO. Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je ve vězeňské nemocnici a v ohrožení života. Práce na dokončení rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, který rozděluje Evropu, se opět rozeběhly apod.

A v neposlední řadě je to politika USA – tedy našeho nejdůležitějšího spojence v rámci NATO – vůči Kremlu a Putinovi. Ta se ale jeví, jak zdůrazňuje například šachista Garri Kasparov v komentáři pro deník The Wall Street Journal, jako nepříliš čitelná či spíše nekonzistentní.

Prezident Joe Biden přišel v březnu s dramatickou změnou tónu vůči Rusku, když Putina označil za „zabijáka“. Kasparov byl potěšen. Proč hovořit diplomaticky o představiteli režimu, který trvale poškozuje americké zájmy?

Tón ani jazyk sám o sobě ale nestačí, pokud není doprovázen konzistentní akcí. Putin umí číst lidi dobře a se zvířecím instinktem hned rozpozná slabost. 13. dubna spolu Biden a Putin telefonovali už podruhé: v závěru telefonátu prezident Biden navrhl, aby se někdy v příštích měsících uskutečnil ve třetí zemi společný summit. Proč summit a se zabijákem, ptá se Kasparov.

Ve vteřině získal Putin přesně, co chtěl: rovnocenný status s prezidentem Spojených států. I kdyby se summit nakonec nekonal, už samotné pozvání znamená vzkaz ruským elitám a oligarchům: Putin je nenahraditelný, stále ho musíte podporovat.

Bývalý prezident Donald Trump byl správně kritizován, že v roce 2018 uskutečnil v Helsinkách s Putinem summit, který pro USA nic nepřinesl, ale pro Putina znamenal hodně. Nyní to bude podobné. Říkat, že je to diplomacie, je nesmysl. Diplomacie musí mít cíl a smysl.

USA vyhostí deset ruských diplomatů a uvalí na Rusko nové sankce. Ty jsou reakcí na kybernetické útoky

Zveřejněné resumé z telefonního rozhovoru Biden–Putin navíc naznačuje, že se vůbec nemluvilo o osudu opozičního lídra Navalného. O dva dny později americká vláda oznámila nové sankce vůči Rusku v souvislosti s hackerským útokem na americkou firmu SolarWinds, vměšováním do voleb a pokračující okupaci Krymu.

Americké instituce nebudou už moci nakupovat ruský dluh, ale podle Kasparova by bylo lepší, kdyby byly uplatněny sankce na Putinovy oligarchy a jejich rodiny, aktiva a firmy.

Ve středu se ale Amerika nakonec rozhodla, že do Černého moře nepošle dvě vojenské lodi, které měly dávat pozor na Putinovo vojenské posilování uvnitř a vně Ukrajiny.

Reakce byla pochopitelná: Putin se rozhodl kriminalizovat celou Navalného politickou organizaci a zakázal přístup do Azovského moře.

Kasparov dále spekuluje o tom, že telefonát Bidena s Putinem se odehrál v době, kdy američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin, byli v Evropě.

Na Bidena mohl v té době získat vliv klimatický velvyslanec nové administrativy John Kerry. Ten se nedávno v Indii setkal s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Kerry byl ministrem zahraničí za Obamy a je zodpovědný za tehdejší tragickou politiku resetu vztahů s Ruskem.

Kerrymu záleží na tom, aby se uskutečnily nějaké „zelené obchody“ s Ruskem nebo Čínou. Výměnou za to tyto země dostanou summity, plynovody a slib, že o lidských právech se mluvit nebude.

I v tomto Bílém domě se bude odehrávat boj mezi realisty a zastánci appeasementu. Diplomacie chování diktátorů nezmění. Západ ví, co má dělat, akorát k tomu potřebuje vůli.

Tolik Kasparov. Dodejme ještě, že text nezmiňuje rusko-německý plynovod Nord Stream 2. Vůči němu Amerika schválila zákonné sankce, ale Bidenova administrativa se je rozhodla v praxi neuplatnit.

Přečteno včera v Českém rozhlase Plus

Ke stejnému tématu se vyjadřuje i bývalý indický diplomat M. K. Bhadrakumar v textu pro Asia Times.

Podle něj je americká politika vůči Rusku „zig zag“ a celkově jde o zmatený obrázek. Na jedné straně Amerika vyjadřuje pevné odhodlání „chránit ukrajinskou suverenitu a teritoriální integritu“. Zároveň Amerika dodává Ukrajině zbraně a oznámila, že do Černého moře pošle dvě lodi.

13. dubna ale telefonoval Biden Putinovi, vyjádřil zájem uskutečnit s ním summit a na něm probrat „omezení zbrojení, íránský nukleární program, situaci v Afghánistánu a globální klimatickou změnu“ (verze Kremlu). Verze Bílého domu říká, že summit se má odehrát ve třetí zemi a diskutovat se má „o celém spektru záležitostí“.

Bidenova motivace se jeví poněkud mysteriózní, protože už o dva dny později vyhlásil nové protiruské sankce (hlavně zákaz pro americké instituce nakupovat ruský dluh) a vyhostil deset ruských diplomatů.

Buď si Biden nepamatoval, když Putinovi volal, že má podepsat nové sankce a vyhošťovat diplomaty, anebo si hrál na hodného, a byl tedy neupřímný. Bidenův exekutivní příkaz navíc umožňuje ministerstvu zahraničí sankce navyšovat, bude-li třeba. Toto podivné a zmatené chování podporuje spekulace, že ruskou politiku Biden nekontroluje a předal ji plně strukturám „deep state“.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.