MACHÁČEK: Trumpovo (ne)očištění, Biden a Rusko |
Wolfgang Münchau na serveru Eurointelligence.com konstatuje, že ekonomové bitcoin nesnášejí. Ve světě bitcoinu nejsou žádné komise, kde by mohli zasedat. Názory institucí, jako jsou think tanky, média nebo univerzity, se ve světě bitcoinu nepočítají. Vlády a centrální banky nemají bitcoin rády, protože je připravuje o moc a kontrolu.
Ekonomové, kteří se nevyznají v počítačové vědě, konceptu bitcoinu nerozumějí a motá se jim z toho hlava. Šéfka ECB Christine Lagardeová řekla, že „bitcoin nejsou peníze“. Dokonce jsou to podle ní „legrační peníze“. Ona o tom ale rozhodovat nebude. Pokud Elon Musk bude akceptovat platby za auta v bitcoinech a platit v bitcoinech své zaměstnance a pokud ho další podnikatelé budou následovat, vznikne miniekonomika oddělená od světa dolaru či eura. V takovém světě bude bitcoin sloužit jako prostředek transakcí, uchovatel hodnoty a jednotka zúčtování, což je tradiční definice peněz. Pokud v takovém světě dojde k recesi, žádný politický nástroj ji nezbrzdí. Svět bitcoinu nezná proticyklickou politiku. Ani ve světě bitcoinu nebude nikdo uklízet, až praskne bublina aktiv, a bublinu nebude nikdo propichovat nebo z ní preventivně upouštět vzduch.
Münchau konstatuje, že po finanční krizi roku 2008 se zrodila velká minorita, která nedůvěřuje státům a systému, jemuž moc nerozumí. Tyto lidi nelze ignorovat. Mají hlasovací právo, kupní sílu a nyní i přístup k bitcoinu.
Účelem bitcoinu není znovu vymýšlet zlatý standard, ale chránit internetové soukromí. Každý účastník v síti má stejná práva. Nejsou žádné přední řady ani privilegované skupiny. Bezpečnost sítě, tzv. blockchain, je založena na kryptografických nástrojích a funkci použité v bitcoinovém protokolu. Má se za to, že sem tajné služby ještě nepronikly.
Bitcoin nikdy neuchvátí celé ekonomiky, ale poskytne alternativu pro transakce i spoření. Jsou tu i jasná pozitiva: díky bitcoinu získala Navalného kampaň v Rusku ekvivalent 30 milionů dolarů. Bitcoin pomohl uchránit i zdroje běloruské opozice před konfiskací. Rusko už nyní transakce v bitcoinech zakazuje, stejně jako jejich vlastnictví. Otázka je, jestli to půjde. Západní vlády tuto možnost – pokud existovala – už propásly.
Münchau nezná jinou inovaci – kromě sociálních sítí – s takovým potenciálem omezit moc vlád. Důležité je neplést si to, co je vám protivné, co nemáte rádi, co je podle vás nesprávné či špatné, s tím, co se nestane. Slavný fyzik 19. století lord Kelvin také prohlásil, že může „konstatovat zcela jasně, že objekty těžší než vzduch nebudou nikdy létat, protože to je nemožné“.
MACHÁČEK: Nord Stream 2 jako splátka dluhu za druhou světovou válku a očkovací souvislosti |
Slavný ekonom Nouriel Roubini, který bitcoin nesnáší, v článku pro Financial Times konstatuje, že představa, že bitcoin je nové zlato, opět nafukuje nebezpečnou bublinu. Hodnota bitcoinu je nula, a byla by dokonce záporná, kdyby na něj byla uplatněna karbonová daň kvůli energeticky náročné počítačové „těžbě“. Elon Musk ať si klidně bitcoin kupuje, neznamená to ale, že by ho měl někdo nebo všichni následovat.
Nazývat bitcoin měnou je dle Roubiniho špatně. Prakticky nic se v něm neoceňuje. V bitcoinu je možné uskutečnit pět transakcí za sekundu, zatímco třeba na síti Visa 24 tisíc transakcí za sekundu. V legitimním byznysu se bitcoin příliš nepoužívá, byť Tesla nyní oznámila průlom.
Kryptoměna není ani aktivum. Většina aktiv má nějaký proud příjmu (akcie, dluhopis, komerční budova), praktické použití (obytný dům) či jsou nějak užitečná (měna poskytuje likviditu a možnost využít ji při placení). I zlato má nakonec průmyslové využití a může vás chránit třeba před inflací. Bitcoin je volatilní, spekulativní a otevřený všem formám špatného chování a špatným úmyslům.
Bitcoin ani není decentralizovaný. Těžbu ovládají podivné oligopoly někde v Číně a Bělorusku. Volatilní bitcoin podle Roubiniho nepatří do portfolia seriózního investora.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
