Podle jednoho tábora napíná, či dokonce porušuje nový premiér Boris Johnson ústavu v tom, že chce pozastavit nebo zmrazit činnost britského parlamentu (prorogation) v souvislosti se sezonou stranických kongresů a vystoupením královny v parlamentu.
Podle zastánců brexitu v jakékoli podobě, jichž je momentálně podle průzkumů v Británii většina a přibývá jich, jedná Johnson proti ústavě, protože technicko-legislativní finesy chce využít k jakési účelové manipulaci, přesněji k tomu, aby neumožnil parlamentu schválit zákon, jímž půjde „zakázat tvrdý brexit“, tedy zákon, který zaváže vládu k tomu, že požádá Evropskou unii o další prodloužení brexitové lhůty.
Takže záleží na vašem názoru na brexit, nikoli na vašem názoru na ústavu. Johnsonův plán je podle jedněch neústavní, podle druhých pouze politicky chytrý či vychytralý – a jeho vychytralost či mazanost je dokonce oceňována.
Johnsonovo rozhodnutí skutečně dramaticky redukuje možnost prodloužit brexitovou lhůtu. Stihnout to už jde jen příští týden – nebo až po královnině proslovu, který v parlamentu pronese 14. října.
Podobný scénář zvažovala letos v březnu a dubnu Theresa Mayová, ale nakonec se pro něj nerozhodla. Zpravodajský server Buzzfeed dokonce tvrdí, že vláda zvažovala vyhlášení mimořádných svátků za účelem toho, aby se parlament nemohl sejít. Kdyby se parlament postavil proti vládě, zcela určitě by přišla na řadu obstrukce ze strany Sněmovny lordů. Plánuje se dokonce povýšení několika euroskeptiků do šlechtického stavu.
Jde tomu zabránit? Není to britský premiér, kdo pozastavuje parlament. Je to královna, jež má svou vlastní legislativní radu. Někdo jistě podá stížnost, potíž je v tom, že se možná jedná o normální právní proceduru. Parlament je vždy pozastaven, když má královna v parlamentu mluvit. A vždy je pozastaven před sezonou stranických kongresů na konci září. Johnson pouze obojí spojil dohromady. Navíc je pravda, že debatovat o brexitu parlament ještě může a nikdo mu to nezakazuje.
Je ale možné, že už v úterý schválí britský parlament návrh, který poručí vládě jednat o prodloužení brexitu, a zároveň bude vyslovena nedůvěra vládě a Británie bude směřovat k technické vládě po italském vzoru.
Hlasování bude ale velmi těsné. Konzervativní strana má sice svoje proevropské disidenty, ale labouristé mají zase ty euroskeptické.
Jak bude reagovat EU? Vůbec není jisté, že bude prodloužení lhůty akceptovat, spíš navrhne odpůrcům brexitu schválit původní smlouvu. Odpůrci brexitu už totiž prohráli dvoje parlamentní volby, jedny volby evropské a jedno referendum. Nijak jich nepřibývá.
Též je zajímavé, že teprve reálná hrozba tvrdého brexitu, která přišla s Johnsonem, přiměla politiky v Německu a EU k tomu, že – jak se o tom stále intenzivněji mluví i v kuloárech – začnou s Johnsonem seriózně jednat o jeho novém návrhu brexitové smlouvy.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
