Je to rozhodně rozumnější než výkřiky, že se na bratislavském summitu nějak rozhodne o tom, jak odcizenou Unii více přiblížit lidem nebo jak efektivněji řešit krize a mimořádné situace.
Aby se EU mohla někam rozumně posunout, musí si nejprve každá jednotlivá země vyjasnit, jakou má po brexitu svoji národní evropskou vizi. Teprve střet těchto vizí může (ale nemusí) někdy skončit rozumným kompromisem. Je to nutná podmínka.
Jenže víme, jaká je třeba německá vize? Víme, jaká je francouzská nebo polská, o české nemluvě? Já třeba o německé vizi pro EU na příští dekády nevím vůbec nic, vím jenom, že se nemá nikam spěchat. Mimochodem, vůbec neznáme ani vizi britskou. Jaké partnerství s EU Britové vlastně chtějí?
Domácí úkol si musí splnit každá země z EU27. Představme si to jako dotazník třeba takto:
1. Chci do eurozóny? Kdy, jak a proč?
2. Chci v eurozóně zůstat? Za jakých podmínek?
3. Jak se má eurozóna více integrovat?
4. Má mít EU efektivnější centrum na řešení krizí? Co se má z centra řešit a co případně vrátit na národní úroveň?
5. Má Evropa společně chránit společnou vnější hranici? A má ji společně financovat? Jsem já ochoten ji financovat?
6. Má být společná migrační a azylová politika?
7. Chceme dvourychlostní Evropu z hlediska integrace?
8. Je možné někdy odpouštět nominálně dluhy?
Temná nálada a skepse pramení z toho, že to, co je „objektivně“ třeba, tedy například více reálné integrace eurozóny, je přesně to, co lidé nechtějí. Na to je jednoduchý recept: přesvědčit lidi o tom, aby to chtěli. Lid vést, nikoli mu pouze naslouchat. Jenže to se nenosí a možná se to už ani nesmí říkat. Jenže dokud se tohle neprolomí, bude na tom EU zle či stále hůř.
Paradoxní ovšem je, že pro země EU, které nejsou členy eurozóny, je dobře, že německý lid zatím větší integraci eurozóny nechce a že Německo také nechce ztratit střední a východní Evropu, i když by si to v mnohém ohledu možná zasloužila.
Další nutnou podmínkou – nikoli šlehačkou či třešničkou na dortu – je vědět, co jsou základní evropské hodnoty, principy, cíle, zkrátka proč tu jsme, o co nám jde a proč to děláme. Má někdo pocit, že v tom má EU jasno? Dokud v tom jasno nebude, z krize nevybředneme.
...
Čtenáře Monitoru JM zvu na mezinárodní konferenci o Evropě, která se koná 19. září.
