Článek ale také reaguje na čtvrteční tiskovou konferenci, kde Draghi oznámil, že v souvislosti s posilováním koruny ECB ještě počká s koncem kvantitativního uvolňování.
Podle autora ECB strávila velkou část minulé dekády přesvědčováním trhů, že euro je nezvratný projekt. Proto je třeba s jistou ironií pohlížet na to, že centrální bankéři ve Frankfurtu jsou znepokojeni, když euro začne posilovat a když se důvěra v něj začne vracet na trhy. S tím, jak silné euro zlevní importy, bude pro ECB těžší plnit inflační cíl, inflace bude nižší.
Centrální banka by se ale neměla příliš zabývat kurzem, jejím cílem je opravdu pouze inflace. Posilování eura v poslední době je důsledkem dvou pozitivních trendů. Prvním je určitě snížení rizika, zmizely obavy z toho, že se projekt a prostor společné měny rozpadne, s tím, jak euroskeptičtí kandidáti propadli od Nizozemska po Francii. Druhým faktorem je zlepšení růstových vyhlídek v eurozóně. Z obou důvodů investoři neváhají nakupovat evropská aktiva.
...
Deník Guardian uveřejnil interní materiál britského ministerstva vnitra, resp. home office, kde se píše o připravovaných opatřeních proti cizincům z EU cestujícím do Británie. Budou muset mít pas, občanka už nebude stačit. Pas bude muset mít biometrické údaje. Méně vzdělaní pracovníci budou podléhat přísným časovým limitům a vzdělaní pracovníci budou muset žádat o víza. Dokument je důležitý: takovýto únik a emoce, které vyvolá, jsou přesně věci, které mohou vést k tomu, že jednání o brexitu skončí katastrofou. Brexit je tak jako tak neštěstí, bude to ale ještě horší, pokud nebudou mít obě strany vzájemnou důvěru.
Rozumný scénář je, že se dohodne výše finančního vyrovnání a pak následuje asi dvouletá tranzitní dohoda, během níž vše zůstane, jak je, krom toho, že všechna platná evropská legislativa se skrze „Repeal Bill“, tedy souhrnný jednotný zákon, stane britskou legislativou. Během tranzitního období, počínaje březnem 2019, kdy nastane brexit, bude Británie nadále přispívat do evropského rozpočtu.
Potíž je v tom, že úniky podobně připravované legislativy naruší důvěru. Pokud by se takové kontroly Británie dožadovala už během tranzitního období, to by pak muselo být zrušeno a nastal by hned tvrdý brexit. Pokud by to požadovala pro příští období, patrně se nedohodne nic na způsob Norska či Švýcarska, protože v jejich případě takto tvrdý režim neplatí.
Jak správně upozornil evropský poslanec Elmar Brok, chcete-li dohodu s Evropskou unií, nemůžete lidi z Unie považovat za nepřátele.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
