Sobota 7. prosince 2019svátek má Ambrož, Benjamin 6 °C dešťové přeháňky Předplatné LN

Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
20. listopadu 2019 13:13 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Británie. Schodky a velká vláda znovu v módě

Britský premiér Boris Johnson ochutnává whisky při návštěvě palírny nedaleko... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Britský premiér Boris Johnson ochutnává whisky při návštěvě palírny nedaleko... | foto: Reuters

V Británii se, jak známo, brzy budou konat další parlamentní volby, jejichž hlavním tématem je, jak známo, brexit. Před volbami se v rámci vyhrocené kampaně zdá, že hlavní politické strany mají hluboce rozdílné názory na spoustu věcí. Edward Hadas v zajímavém komentáři pro Reuters Breakingviews upozorňuje na to, že ve věci vládních výdajů existuje zvláštní konsenzus.

Edward Hadas v zajímavém komentáři pro Reuters Breakingviews upozorňuje na to, že ve věci vládních výdajů existuje zvláštní konsenzus.

Konzervativní i Labouristická strana oznámily ve svých programech de facto stejné rozpočtové rámce. Zdá se, že se shodují na tom, že vládní výpůjčky i útraty mohou být dobré pro národní ekonomické zdraví.

Velké rozpočtové schodky se poprvé dostaly do módy ve 30. letech, kdy pomohly ukončit tzv. velkou depresi. Od té doby názor na jejich prospěšnost fluktuoval. Požadavek na vyrovnané rozpočty se paradoxně dostal nejintenzivněji do módy během a kolem finanční krize roku 2008, kdy se ekonomiky propadly a vlády si musely půjčovat.

Barack Obama svolal na únor 2009 do USA summit o fiskální zodpovědnosti. Britští konzervativci v roce 2010 slíbili fiskální přísnost na celé další roky. Mnohé kontinentální vlády v Evropě oznamovaly rychlé zmenšování rozpočtu.

Nyní se alespoň v Británii vlna otočila. Ekonomické dopady brexitu Británie teprve pocítí, ale rozpočtové škrty jsou každopádně velice nepopulární. Konzervativci stále slibují, že se vyrovnají příjmy a výdaje, ale prý to stačí až tak za tři roky. Chtějí si každopádně půjčovat tři procenta HDP ročně na investice. Konkurenční labouristický plán navrhuje vyrovnaný rozpočet za pět let a každoroční půjčky ve výši 4,5 procenta HDP.

Má se to brát jenom vážně? Ano, probíhá žlučovitá předvolební kampaň, jenže nastavené trendy i změna směru jsou jasné a výmluvné. Konzervativci se vzdali cíle, jemuž Němci říkají černá nula, kdy celkové příjmy mírně převyšují výdaje.

Samozřejmě se nová móda netýká pouze toryů. Americký prezident Donald Trump prosadil velké daňové škrty a efekt na rozpočtový schodek ho moc nezajímá. Jen málokdo na americké politické scéně volá po fiskální zdrženlivosti. Naopak demokraté slibují tzv. Nový zelený úděl s gigantickými vládními výdaji na boj s klimatickou změnou. Pokud demokraté vyhrají, schodky asi zůstanou vysoké, i když demokraté chtějí v rámci ekologické křížové výpravy přiškrtit boháče vysokými daněmi.

V eurozóně většina politiků stále vězí ve starém myšlení. Ono to nepřekvapí, když je společná měna zakotvena společnými sliby fiskální zdrženlivosti z dávného roku 1992, kdy byla rozpočtová pruderie považována za nezpochybnitelné dobro.

Navzdory negativním úrokům se v Německu teprve probouzí debata o tom, jak platit za větší investice do infrastruktury.

Olivier Blanchard, bývalý hlavní ekonom MMF, obhajuje větší půjčky i výdaje. Taktéž slavný americký ekonom Larry Summers, jenž před dvaceti lety – když byl za Clintona ministrem financí – obhajoval opak. A pak je tu celá „moderní měnová teorie“, která považuje za důležitou inflaci, kurz a úroky, ale ignoruje velikost státního dluhu.

Intelektuální změna módy má své praktické a v ekonomické realitě zakotvené vysvětlení. Průměrný ekonomický růst v minulé dekádě byl nejen ve velké Británii, ale také v USA, Německu a Japonsku zhruba poloviční oproti dekádám minulým. Ekonomové si lámou hlavu proč. Teorie jsou různé, ale postkrizový konsenzus ukazuje, že postkrizový důraz na fiskální konsolidaci moc nezafungoval.

Tolik Hadas. A my dodejme, že mezi americkými republikány nikdy nevyšla tzv. supply side economics z módy. Její základ je snížení daní, deregulace a názor, že si na sebe schodky vydělají samy. Nasekané schodky zpravidla vyrovnají demokraté – jako třeba prezident Clinton.

A druhá poznámka se týká toho, že do Česka nová móda ještě nedorazila. Opoziční politici kritizují za údajnou rozhazovačnost vládu, která snižuje podíl státního i veřejného dluhu na HDP. Opozice v Británii by křičela, že je vláda příliš restriktivní.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky
Premium

Sprcha pro osm lidí: jak to vypadalo na Epsteinově ranči na dělání dětí

Ranč Zorro pedofilního milionáře Jeffreyho Epsteina v poušti v Novém Mexiku,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kdyby zdi mohly mluvit. Přinášíme exkluzivně snímky přepychového ranče, kam americký finančník Jeffrey Epstein svážel...

Premium

Je sexting nevinná hra nebo nevěra? Pánové jsou tolerantnější než dámy

Sexting | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Generace našich rodičů tohle řešit nemusela. Měli poměrně jasno a věděli, co je a není zahýbání. Moderní technologie...

Premium

Den, kdy přepadli Mekku. V roce 1979 se zrodil moderní islámský středověk

Členové saudských speciálních sil během zásahu ve Velké mešitě v Mekce. (1979) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Před 40 lety se stalo „11. září“ islámu. Aby saúdský král mohl pobít ozbrojence okupující posvátnou mešitu v Mekce,...