Pokud je tedy premiérce Mayové právem vyčítán nedostatek autority a takzvaného leadershipu, žádná nová autorita ani leadership (ba ani názor) se z parlamentních lavic nevynořil. Parlament je ještě víc bez názoru a bez autority než premiérka.
O brexitové smlouvě se bude tento týden hlasovat počtvrté a celý vývoj vlastně směřuje tam, kde ho premiérka vždycky chtěla mít. Buď „její“ dohoda, na níž se dohodla s EU27, nebo tvrdý brexit. Před summitem EU 10. dubna má premiérka oznámit další scénář. Zde jsou varianty:
1. Její dohoda nakonec projde a scénář bude jasný.
2. Mayová požádá o odklad v důsledku předčasných parlamentních voleb, zároveň ale bude muset přislíbit účast v evropských volbách s možností, že novým britským europoslancům bude zkrácen mandát v důsledku případného budoucího brexitu.
3. Mayová požádá o odklad v důsledku konání druhého referenda. I v tomto případě se Británie zúčastní voleb do Evropského parlamentu.
4. Mayová požádá o odklad jen tak. Nejen bez pozitivního scénáře, ale bez scénáře vůbec. Tato varianta také předpokládá volby do EP.
5. Premiérka oznámí, že 12. dubna bude tvrdý brexit.
Dodejme, že každá varianta účasti Británie v eurovolbách hrozí rozštěpit Konzervativní stranu.
EU27 nejprve tvrdila, že ke schválení dlouhého odkladu brexitu (třeba o rok) bude od Británie žádat nejen účast v eurovolbách, ale také pozitivní scénář, respektive alespoň nějaký scénář. Nyní už leckdo říká, že stačí, když Británie přislíbí účast v eurovolbách.
  |
Kromě jiného by ale EU měla vzít na vědomí, že pokud bude poskytnuto prodloužení, obrátí to ideologičtí brexitéři proti Bruselu a proti EU. Budou tvrdit, že to EU schválně narafičila tak, aby Británie v EU uvízla nebo se nějak zasekla.
Případné druhé referendum bude také demagogicky prohlašováno za diktát EU, jež se k Británii chová shovívavě a výchovně jako k menším zemím typu Irska či Dánska, které dostaly možnost referendum opakovat, aby se nakonec volilo správně. Vyvolá se dojem, že EU Británii schválně uráží – a to se projeví právě v eurovolbách.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
