Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
20. srpna 2019 13:27 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Co když Číně nikdo nerozumí

Vůdce KLDR se sešel s čínským prezidentem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vůdce KLDR se sešel s čínským prezidentem. | foto: Reuters

Tyler Cowen má na serveru Bloombergu zajímavý článek o Číně. Je možné, že celý svět zase chápe Čínu špatně? Možná ta země není předurčena k věčné autoritativní vládě. Historie přeci není nic jiného než realizace vůle bezpočtu lidských bytostí.

Chyb v tom, jak svět odhadl Čínu, je bezpočet, píše se v Bloombergu. Když v roce 2001 Čína vstoupila do Světové obchodní organizace (WTO), mnoho lidí uvěřilo, že se Čína bude liberalizovat. Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Korea se přece staly plnohodnotnými demokraciemi poté, co si prožily období autokracie. Vzorec měl být jasný. Poté, co zbohatnete a vytvoříte střední třídu, bude tato střední třída požadovat větší slovo v řízení země. Nezdálo se být šílené, že by Čína mohla jít stejným směrem. Ale nestalo se.

Také se kolem roku 2010 zdálo jasné, že Čína směřuje do ekonomické krize. Ani to se nestalo.

Čínská historie překvapování je mnohem staršího data. Před rokem 1979 si nikdo nedokázal představit, že by Čína mohla uskutečnit seriózní ekonomické reformy a započít periodu nejdelšího a největšího ekonomického růstu v historii lidstva.

Čínská komunistická vláda přece zařídila hladomor a chaos kulturní revoluce, v níž našly smrt desítky milionů lidí. Pesimismus se zdál oprávněný, tahle strana se nezdála být nakloněná liberalizaci.

Samotný fakt, že se komunistická strana chopila moci zrovna v Číně, byl také pro leckoho překvapivý: Karel Marx přece předvídal, že komunismus se pravděpodobně ujme v průmyslových kapitalistických společnostech. Jenže Čína byla zaostalá agrární společnost, a přesto právě tam komunistická strana moc převzala.

Stejně tak nebylo samozřejmé, že tak obrovská země jako Čína prohraje opiovou válku, podlehne relativně maličké britské námořní flotile a bude se muset vzdát Hongkongu.

Stejně tak nebylo předem jasné, že v 17. století vstoupí Čína do období stagnace, a bude tak radikálně předstižena Západem. Nejmoudřejší prohlášení o Číně asi je, že vždycky překvapí. Nebo si vezměte Hongkong. Ještě nedávno se mělo za to, že jde o teritorium apatických, rozmazlených a bohatých lidí, kterým tolik nezáleží na tom, jestli si budou, nebo nebudou vládnout sami.

Samozřejmě nejde jen o Čínu. Málokdo předpověděl pád SSSR nebo islámskou revoluci v Íránu.

Dnes převládající názor ale je, že Čína se dál už liberalizovat nebude. Možná bychom k němu měli přistupovat skepticky. Je snad najednou Čína tak předvídatelná? Moderní Čína je přece jednou z nejvíc neobvyklých společností, které lidstvo stvořilo. Neexistují žádné dobré modely, o které se lze opírat, ani nemáme data ze srovnatelných historických situací.

Západ má tendenci nahlížet na Čínu skrze povrchní narativy, letmá pozorování a klišé. Existuje například klišé o zásadně tvrdě pracujících čínských studentech, kteří pouze pilně šprtají, i když realita je mnohem složitější. Čína je nyní daleko před USA v maloobchodním platebním systému, je na cestě k tomu, stát se lídrem v kvantovém počítání a částečně i v biologii. V 19. století převládalo pro změnu klišé, že Číňané jsou líní, zahálčiví a závislí na opiu.

Čína je přitom jako většina významných civilizací velká, komplexní a těžká k porozumění. Generalizace nemusejí být vždy nepovedené, ale často jsou. Autor přiznává, že neumí nabídnout návod či narativ, na základě kterého by se Čína mohla třeba za patnáct let nějak liberalizovat. Ale jednání tamějšího současného režimu lze chápat také jako projev zranitelnosti. Nezapomínejme na lidskou schopnost a kapacitu reagovat na události a tvarovat budoucnost.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky