John Lloyd je v komentáři pro Reuters v souvislosti s bruselskými útoky velmi pesimistický.
Evropa neumí ani sdílet zpravodajské informace. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker chvíli koketoval s ideou evropské tajné služby, i když myšlenka rychle usnula nebo byla pohřbena poté, co prý jeho poradci zjistili, že objem sdílených informací bude stejně velice limitovaný a vybudovat novou službu by trvalo desítky let.
Sen o stále bližší Unii bude stále vzdálenější. Lidé se ve strachu přimknou k autoritám, které znají a kterým důvěřují: k těm domácím a národním. Evropa se svou štědrostí, liberálností a vojenskou slabostí bude více vnímána jako problém, a dokonce spíše jako ohrožení.
V Británii fouká vítr do plachet odpůrcům EU. V Německu posiluje pravicová alternativa pro Německo. Pravicové protiimigrantské strany posilují ve Švédsku, Nizozemsku, Itálii apod.
...
Karen Greenberg je pro změnu na serveru Reuters spíše „optimista“, tvrdí totiž, že bruselské útoky jsou důsledkem toho, že Islámský stát je v defenzivě. Utrpěl ztrátu teritorií, unikla mu databáze občanů a různé další plány apod.
...
Editorial Financial Times upozorňuje, že podpora Teda Cruze ze strany republikánského establishmentu je asi motivována snahou zamezit rozpadu strany, která volby prohraje tak jako tak. A lepší je podle republikánského establishmentu prohrát s Cruzem.
MACHÁČEK: Důsledky bruselských útoků |
Přitom Cruz je v mnoha ohledech ještě horší než Trump: vrátil by se ke zlatému standardu, ukončil by nezávislost americké centrální banky a zrušil by federální úřad pro výběr daní. V tom všem stojí od Trumpa napravo. Také chce stavět zeď na hranici s Mexikem, také by vyhnal ilegální migranty a v souvislosti s útoky v Bruselu prohlásil, že by vyslal policii k monitorování amerických muslimských čtvrtí dříve, než se tam lidé budou radikalizovat. List dále konstatuje, že nejrozumnější by bylo, kdyby se republikáni rozhodli pro Johna Kasicha.
...
Pět států EU předloží rozpočty, které porušují předepsanou velikost schodku, tedy povolenou tříprocentní hranici. Jsou mezi nimi i tři velké ekonomiky – Británie, Španělsko a Francie. Dále jde o Řecko a Chorvatsko.
Finsko, Polsko a Rumunsko předkládají schodek na hraně.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
