Komentář z Bloombergu si můžete přečíst zde.
Americký prezident Donald Trump deklaroval, že má „nabito ostrými náboji“, ale není jasné, k jakému přesně účelu.
Před časem prezident pohrozil Íránu „nepřemožitelnou silou“, kdyby se tedy Írán jen pokusil zaútočit na americké cíle. Proponenti bombardování Íránu jako John Bolton jsou už ale pryč – a zbylí poradci Trumpa budou zdůrazňovat spíš zdrženlivost.
Na nadcházejícím Všeobecném zasedání OSN bude mít Trump příležitost spustit verbální kanonádu proti Íránu, což by ho snad mohlo uspokojit.
Možná by si ale měl spíš v OSN pohovořit se saúdským korunním princem zvaným MBS o tom, proč pouštní království neumí bránit svoje ropná zařízení. Proč neměli „nabito ostrými“ Saúdové?
MACHÁČEK: Saúdská ropná krize a riziko eskalace |
Útoky rebelů z Jemenu v posledních měsících postupně narůstaly, a to včetně stále sofistikovanějších střel. Ani útok ze severu, tedy z jižního Iráku, kde se také pohybují šíitské milice, nebo přímo z Íránu nešlo vyloučit. Saúdové měli spoustu času na to, chránit a ochránit svoje zařízení, zvláště když utrácejí neuvěřitelné peníze za špičkový vojenský hardware, zpravidla americké provenience.
Trump by měl princi MBS vysvětlit, že se Saúdové musejí naučit bránit se také sami.
…
Eli Lake se na témže serveru zastává amerického ministra zahraničí Mikea Pompea, který bez váhání označil za útočníka Írán.
A na co by měl Pompeo asi tak čekat? Panel mezinárodních expertů už v roce 2018 konstatoval, na základě rozboru střepin, že střely vypálené z Jemenu na saúdské území jsou sestaveny z komponentů dovezených z Íránu. Velitel Hizballáhu řekl už v roce 2016 analytikům z Univerzity George Washingtona: „Kdo si myslíte, že střílí střely Točka na Saúdskou Arábii? To nejsou Hútíové v sandálech. To jsme my.“ A co jiného je Hizballáh než pobočka Íránských revolučních gard?
MACHÁČEK: Může brexitu zabránit italský scénář? |
Historicky se Írán vždy tváří tak, že chce mír, a ve skutečnosti válčí. Zatímco Írán poslal svého ministra zahraničí Džaváda Zarífa vyjednávat na G7, eskaloval válku se Saúdskou Arábií skrze své spojence v Jemenu. Íránská diplomacie stojí přece na tom, že jeho nepřátelé nedokážou spojit agresi ze strany spojenců Íránu se státnickým uměním a oficiální íránskou diplomacií.
Překvapivé je, že mnozí opoziční demokraté v USA, například senátor Chris Murphy, se tomu vysmívají a spojování Hútíů s Íránem je podle nich „zjednodušením“. „Saúdové útočí a Hútíové se brání,“ říká Murphy.
Z několik důvodů jde o politováníhodný „neutralismus“. Rozsah sobotního útoku se počítá jako eskalace. Nebyl zasažen jen Perský záliv, ale celý svět.
Obě strany konfliktu si nepočínají ekvivalentně. Írán je revizionistická mocnost, která chce zvrátit rozložení sil v regionu. Amerika se snaží Írán zadržovat. Američané se snažili působit na Saúdskou Arábii, aby konflikt v Jemenu deeskalovala, zatímco Írán tlačí na rebely v Jemenu, aby se zakopali.
Prezident Trump nedávno snížil dvanáct podmínek pro jednání s Íránem na tři. Nyní se může znovu vrátit na dvanáct. Podmínkou musí být to, že Írán ukončí svoje vojenská dobrodružství na celém Středním východě. Americké tajné služby přesně vědí, kde jsou íránské základny v Jemenu, a mohou zaútočit tam, aniž by zasáhly íránské teritorium. Pokud se Trump bude snažit o jednání s Íránem, vyvolá jen další vlnu útoků na americké spojence. Udělal by stejnou chybu, jakou udělal ve svém druhém volebním období Barack Obama – a stejně by za ni zaplatil. Během jednání mezi Obamovou Amerikou a Íránem o nukleární dohodě Írán vyzbrojil svoje spojence a svoje milice v Sýrii i Jemenu. Trump by musel být opravdu hloupý, kdyby stejnou chybu zopakoval.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Insitut pro politiku a společnost.
