Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
15. srpna 2019 13:17 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Dohoda Británie s USA aneb Bez fronty či na konec fronty

Nově zvolený premiér Velké Británie Boris Johnson. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nově zvolený premiér Velké Británie Boris Johnson. | foto: Reuters

PRAHA Jaké jsou opravdové vyhlídky toho, že si postbrexitová Británie zařídí skvělé a nadstandardní obchodní dohody s USA a že jimi nahradí případný pokles obchodní výměny s Evropskou unií, který by nastal po tvrdém brexitu?

Oba hlavní političtí představitelé Británie i Spojených států, tedy Boris Johnson a Donald Trump, samozřejmě tvrdí, že to možné je. Pro tábor tvrdých brexitérů je dokonce rychlá dohoda s USA od začátku jedním ze základních kamenů brexitové kampaně a zářných zítřků Spojeného království, které tato kampaň slibuje.

Americký prezident Donald Trump netají své nadšení brexitem – a tvrdým brexitem zvlášť. Pokud ale vyčítáme americkému prezidentovi, že vstupuje do evropské politiky nebo se do ní aktivně míchá, není to nic nového. Jeho předchůdce v úřadě Barack Obama varoval před referendem o brexitu, že pokud Británie vystoupí z EU, bude si muset v rámci jednání o nových obchodních smlouvách s USA stoupnout až na konec fronty. Obamova intervence v tomto směru nebyla vůbec dobrý nápad a možná měla svůj podíl i na výsledku hlasování. Protože Donald Trump musí prakticky ve všem říkat pravý opak toho, co říkal Barack Obama, samozřejmě od té doby pořád opakuje, že si Británie stoupne naopak hned na začátek fronty a že dohoda bude velkolepá a skvělá – což říká vlastně o všem, o čem zase neříká, že to je či bude velmi, velmi zlé a špatné. Boris Johnson samozřejmě říká podobné věci, ale v jeho případě lze věřit, že jde spíš o taktiku a že to říká právě proto, že stále ještě chce s EU zavřít novou a lepší dohodu.

Před dvěma dny navštívil Londýn poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton, který řekl, že hlavním účelem návštěvy je vyřídit vzkaz od prezidenta Trumpa, jenž si prý přeje „úspěšný brexit 31. října“. Trump si podle Boltona nadále přeje bilaterální dohodu Británie s USA co nejdřív.

Bolton dále v Británii pravil, že obchodní dohoda s Británií bude mít v obou komorách kongresu „ohromující nadstranickou podporu“, že Amerika nebude na Británii tlačit ve věci dodávek Huawei pro britský telekomunikační sektor nebo plést tuto otázku do obchodních jednání a že Amerika je Británii vděčná za to, že Británie podporuje ochranu komerčních lodí v Perském zálivu, a pomáhá tak svým americkým spojencům.

Amerika prý může s Británií uzavřít dohodu sektor po sektoru. První na řadu by mohlo přijít strojírenství a automobilový průmysl a pak finanční služby, které mohou být podle Boltona „velmi prospěšné“, jde však o „komplexní otázku“. Přes všechna vstřícná a vřelá slova Bolton připustil, že sám není žádný expert na detaily obchodního jednání.

Každopádně bude všechno složitější, než se z podobných výroků a zdvořilostních návštěv zdá – a nejde jen o Čínu, s níž se chce Amerika konfrontovat a Británie naopak víc obchodovat. Před pár dny to shrnul americký deník The Wall Street Journal: záleží na tom, na čem se USA budou chtít dohodnout. Pokud by se dohoda měla týkat pouze cel, může to být opravdu jednoduché. Jenže pouhá celní dohoda Američanům nepomůže proniknout třeba do britského zdravotního systému či nepovede k omezení regulací britského zemědělství.

Pokud dojde k tvrdému brexitu, britská vláda plánuje dočasně snížit všechny celní tarify na nulu, tak aby nedošlo k prudkému zvýšení cen dováženého zboží. Jenže pak bude rychlá dohoda s USA zbytečná a pro Američany nezajímavá, když už budou celní tarify stejně nízké.

Čtyřiapadesát členů amerického Kongresu patří k irské lobby, která slibuje zablokovat jakoukoli dohodu, jež by mohla vést k obnovení tvrdé hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Kromě toho, britští farmáři se bojí záplavy levných amerických produktů a mytických chlorovaných kuřat; zákazníci britského znárodněného zdravotního systému mají zase strach z vlivu amerických firem a konglomerátů na ceny léků.

Británie je dnes až sedmý největší partner USA v obchodu se zbožím, takže leckdo zpochybňuje relevanci případné dohody pro americké ekonomické zájmy. Relevance je pro USA spíše politická a rétorická než ekonomická, jak je zřejmé z úvodu článku.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky

OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu
OVĚŘENO: Mozek miminka ovlivní těhotenství a první hodina po porodu

Podle lékařky Markéty Kellner, která zkoumá lidský mozek, jsou těhotenství a první okamžiky po porodu zásadními v jeho fungování do budoucna. Co ovlivňují a jak?