V kontextu českého veřejného diskursu (nikoli v kontextu západní Evropy), jenž není migraci nakloněn, jde o článek velmi odvážný a je dobře, že byl publikován. Argumentům je třeba se postavit logicky a bez výsměchu.
Petr v textu uznává, že dělení na naše a cizí patří k základním principům přírody. I mravenec, který pronikne do cizí kolonie, je okamžitě detekován a zlikvidován. Podle Petra jsme ale potomci mezidruhových hybridů. Hordy homo sapiens se před 45 000 let vydaly z Afriky do Evropy a zde se mísily s neandrtálci, kteří společným potomkům dodali geny pro přežití v krutých evropských zimách.
Petr tvrdí, že „můžeme udělat z Evropské unie pevnost a doufat, že její hradby nikdy nepadnou. Z historie ale víme, že je to iluze. Hadriánův val nebo Velká čínská zeď svůj účel nesplnily. Demografové varují, že uprchlická vlna vzedmutá bídou je pouhým šplouchnutím ve srovnání s přívalem, který se vzedme, až se třetí svět bude mít o něco lépe. Teprve pak si tamější lidé plně uvědomí, jaké možnosti se jim otevírají v západním světě, a dají se na pochod.
Nějakou dobu ještě můžeme strkat hlavu do písku, ale jednou se budeme muset problému ‚nás‘ a ‚cizích‘ postavit čelem buď my, nebo naše děti či vnoučata.“
Tolik Petr. Zarážející je jistý fatalismus jakoby podepřený dlouhodobou perspektivou. Hadriánův val nebo Velká čínská zeď se neosvědčily, ale z jaké perspektivy? Nájezdům nejrůznějších barbarů na relativně pohyblivé severní hranici čelilo římské impérium dlouhé stovky let. To si měli Římané rovnou už na začátku říci, že jejich impérium jednou skončí, a rezignovat na ochranu svého teritoria a vlastně i na ambici nějak svoji společnost strukturovat a organizovat?
PETR: Domácí versus cizáci. Udělat z EU pevnost není cesta |
Existuje přece také nějaké „teď a tady“ a to, že třeba za vyšší desítky nebo stovky let něco možná, nebo dokonce pravděpodobně přijde, neznamená, že tomu musíme jít ještě naproti.
V demokracii také žijeme v nějakém volebním cyklu a kohopak by asi lidé volili (a s jakými konsekvencemi), kdyby jim elity začaly vysvětlovat, že je třeba plně otevřít stavidla migrační vlně z Afriky, protože k ní v budoucnu tak jako tak dojde?
Co se Číny týče, existuje také mnoho fatalistů, kteří tvrdí, že současný stav, kdy Čína není nejsilnější a nejvyspělejší impérium na zeměkouli, je pouze dočasná epizoda a brzy zase bude Čína na stovky let vládnout světu. Mají to tedy USA a EU už nyní zabalit a vykašlat se na všechny ty plány o strategickém soupeření s Čínou a zadržování Číny, protože to vlastně už nemá cenu?
Otázkou je i nevyhnutelnost onoho velkého pochodu z Afriky. Proč by africké státy nemohly nikdy pochopit, že nejlepší je mít doma dobrou vládu, vládu práva a dobře organizovanou společnost, a pak lidé třeba rádi zůstanou tam, kde jsou? Třeba budeme někdy v budoucnu naopak „my“ chtít k „nim“.
Migrace do Evropy bude nepochybně pokračovat, ale to, že je třeba ji regulovat a přísně administrovat, třeba i mimo tento kontinent, není žádné budování pevnosti, ale úplně normální počínání. Stejně legitimní je ale žádat, aby se v EU začalo diskutovat o populační politice a podpoře porodnosti a nespojovat si to donekonečna s Hitlerem. A úplně legitimní je žádat, aby migranti přijali evropskou kulturu, čímž se rozumí vláda práva, individuální svobody i třeba rovná práva žen apod.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
