Čtvrtek 25. dubna 2024, svátek má Marek
130 let

Lidovky.cz

Názory

MACHÁČEK: EU méně nádherná a Nord Stream 2

Inspekce plynového potrubí plynovodu Nord Stream u ruské Portovaji. foto: nordstream.com

Martin Ivens píše v komentáři pro Bloomberg, že Evropa už nezáří na globálním pódiu, což jí umožňoval především Donald Trump v Bílém domě a chybující Boris Johnson.
  12:47

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se minulý týden konečně formálně omluvila za nezdary EK v objednávání vakcín. Do té doby předsedkyně EK útočila na anglicko-švédskou firmu AstraZeneca a šachovala s irskou hranicí, aby se pokusila zabránit vývozu vakcíny.

Ukázalo se, že EU není tak efektivní, jak by si o sobě chtěla myslet, v oblastech, kde převzala pravomoci od národních států. EU přišla o příležitost se vyvyšovat a vytahovat. Zaprvé kvůli brexitu, který neskončil chaosem, ale dohodou, a zadruhé kvůli tomu, že u moci už není Trump. EU už nemůže zářit na globální scéně díky umělému kontrastu. Brusel nefunguje na mnoha frontách a voliči si toho začínají všímat.

Největší světový ekonomický blok přestává být i šampionem demokracie. Nepoužívá ani měkkou sílu a pod tlakem Německa propadá komerční „real politice“.

Návštěva Josepa Borrella v Moskvě byla špatně načasovaná vzhledem k uvěznění Navalného a ruský ministr Lavrov Borrella ponížil, když v jeho přítomnosti označil EU za „nespolehlivého partnera“. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier zase pravil, že Německo dluží Rusku plynovod Nord Stream 2 za 20 milionů mrtvých ve druhé světové válce.

Joe Biden trvá na „extrémní konkurenci“, EU nechce druhou studenou válku. I velkohubý Boris Johnson nyní podrobuje Čínu ostré kritice kvůli lidským právům. EU přece nemá být pouze obchodní blok, ale taktéž hodnotová komunita. Nůžky mezi těmito dvěma cíli se ale povážlivě rozevírají.

MACHÁČEK: Bitcoin: realita nebo bublina? Dobro nebo zlo?

Nad výletem německého prezidenta Steinmeira do období druhé světové války kvůli plynovodu Nord Stream 2 se zamýšlí i Tony Barber v deníku FT.

Žádná západní země nemá vztahy s Ruskem tolik zatížené historií jako Německo. I 80 let po válce ovlivňují gigantické bitvy a válečná zvěrstva obraz Němců o sobě samých.

Nic z toho ale nevhodnou poznámku německého prezidenta o plynovodu jako splátce dluhu za mrtvé neomlouvá. Navíc řekl, že plynovod je jeden z mála „mostů“ mezi Evropou a Německem, kvůli zhoršenému bezpečnostnímu a diplomatickému klimatu. Velká diplomatická potíž je v tom, že Steinmeier zapomněl na mnoho jiných států, které trpěly pod nadvládou nacistů.

Kromě toho, v takovém Polsku partnerství Ruska s Německem vyvolává nepříjemné asociace, protože Polsko bylo vymazáno z mapy Evropy na 123 let. Nyní sice nehrozí anexe teritoria a vojenská agrese, ale Poláci mají pravdu, že spolupráce Ruska a Německa se řeší nad jejich hlavami a bez jejich účasti.

Většina zemí střední a východní Evropy chápe jako protektora své nezávislosti Ameriku, nikoli EU.

Přestože ve věci procesu s prezidentem Donaldem Trump se americký Senát ukázal jako rozdělený, ve věci odmítnutí rusko-německého plynovodu Nord Stream 2 zůstává jednotný. Sankce vůči všem, kteří by mohli na dokončení plynovodu jakkoli participovat, už platí a mají podobu zákona.

MACHÁČEK: Trumpovo (ne)očištění, Biden a Rusko

Díky americkým sankcím práce na plynovodu za 11 miliard dolarů, který je těsně před dokončením, stojí více než rok. Před třemi dny dva senátoři – republikán James Risch a demokratka Jeanne Shaheenová – vyzvali prezidenta Joea Bidena, aby sankce podle zákona začal konečně vymáhat a tento „nebezpečný projekt“ už jednoznačně ukončil. Podle komentáře Wolfganga Münchaua pro britský časopis The Spectator může dokončení a spuštění plynovodu způsobit dosud největší krizi atlantických vztahů od invaze do Iráku v roce 2003. Tentokrát ale vypadají Němci odhodlaněji.

Amerika není jediná, komu plynovod vadí. Leckdo to chápe jako projekt, který má oslabit Ukrajinu s tím, že přijde o status tranzitní země plynu do Evropy. Po uvěznění Alexeje Navalného odhlasoval Evropský parlament rezoluci, která žádá plynovod zrušit. V Polsku je plynovod označován za nový pakt Molotov–Ribbentrop, což je přehnané. Ale je to přehnané stejně, jako když Němci věří, že Američané jsou proti plynovodu Nord Stream 2 jen proto, aby prodali více svého plynu do Evropy.

Pointa Münchauova komentáře je, že Německo a Rusko jsou si daleko bližší než se všeobecně – a v anglosaském světě především – chápe. Bývalý kancléř Gerhard Schröder je osobní přítel Putina, kterému říká „bezchybný demokrat“. Schröder je předsedou dozorčí rady plynovodu Nord Stream 2. Firma sídlí ve Švýcarsku, ale je plně vlastněna ruským Gazpromem. Angela Merkelová je vůči Putinovi rezervovaná, ale pokud spolu mluví, mluví rusky.

Rusko nemusejí Němci zbožňovat, ale mají určitě pocit, že mu dobře rozumějí. Němečtí politici reagovali euforicky na výsledky testů ruské vakcíny Sputnik V, zatímco do oxfordské vakcíny AstraZeneca se pustili zostra. Přitom jsou obě vakcíny v principu podobné.

Plynovod a očkování spolu sice nesouvisejí, ale lze si vůbec představit, že Německo přivítá ruskou vakcínu, a bude bojkotovat ruský plyn? Obě věci prohloubí německou závislost na Rusku a ruskou závislost na německém trhu. Možná jsme svědky nového přátelství.

Typicky v tom EU nehraje žádnou roli. Vysoký představitel EU Josep Borrell odjel do Moskvy a byl ponížen svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, který řekl, že „EU je nespolehlivý partner“. Borrell chce nyní znovu „promyslet“ vztahy EU s Ruskem. To je sice hezké, ale Německo EU nenechá, aby mu narušilo lukrativní bilaterální vztah.

Německo i Rusko definují zahraniční politiku transakčně. Německo podporuje obchod a musí držet svůj velký obchodní přebytek. Co se Navalného týče, Merkelová říká, že Nord Stream 2 a Navalnyj se nemají spojovat. Zacházení s Navalným odsuzuje, ale nebude kvůli němu obětovávat politický kapitál ani dodávky plynu.

Po úplném odstavení jaderných elektráren na konci příštího roku je německý průmysl plně závislý na ruském plynu a nemá žádný plán B. Nástupce Merkelové v čele CDU Armin Laschet varoval v minulosti před „laciným marketingem protiputinovského populismu“.

Švýcarská pojišťovna Zurich se z projektu stáhla, bojí se amerických sankcí. Stejně tak norské a dánské firmy, které se bojí plynovod certifikovat. Možná se Německo s USA ještě dohodne, že bude dovážet méně ruského plynu. Pokud ne, je zřejmě Německo ochotno stavbu i certifikaci dokončit skrze veřejnou nadaci, kterou americké sankce neohrozí.

Část o plynovodu Nord Stream 2 přečtena včera v Českém rozhlase Plus.

Debata Jana Macháčka

Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!