Během jednání na půdě Evropské komise (EK) nebyli zástupci firmy AstraZeneca schopni vůbec vysvětlit, proč nebudou schopni splnit slíbený kontrakt.
V únoru firma dodá jen 31 milionů dávek místo 80 milionů, jak bylo slíbeno v kontraktu. Britsko-švédská firma cituje problémy s materiálem a výrobou. Server Politico.eu konstatuje, že firma o tom EK vůbec nepřesvědčila.
EU podezírá firmu, že vakcíny určené pro EU šly místo EU do Británie. EU chce nyní vědět, kolik vakcín AstraZeneca vyvezla mimo EU ze svých výrobních zařízení v Belgii. Pfizer/BioNTech mají rovněž továrny v Belgii a nyní budou muset předem reportovat všechny zamýšlené exporty.
Všechny státy EU teď musejí revidovat vakcinační plány a čelit zpožděním. Do toho se v Německu dle deníku Handelsblatt začalo pochybovat o tom, že vakcína AstraZeneca je účinná pro lidi, jimž je 65 a více. Firma to popírá.
Členské země si objednaly vakcínu AstraZeneca, přestože ještě není schválena Evropskou lékovou agenturou EMA. Možná obavy německých vědců povedou k tomu, že se schvalování protáhne. Každý den zpoždění dodávek od společnosti AstraZeneca činí EU více závislou na dodávkách od firem Pfizer/BioNTech a Moderna. EU se nyní bude snažit vyjednávat s novým americkým prezidentem Joem Bidenem, aby umožnil rychlejší a větší dodávky pro Evropu. Každopádně evropskou politiku čekají velmi napjaté a napínavé týdny.
…
Tentýž server je ve včerejším vydání velice optimistický ohledně pouličních protestů v Rusku. Ruské masové opoziční hnutí nalezlo v Alexeji Navalném skutečného lídra.
Navalnyj prý správně odhadl, že jeho návrat do Ruska vyvolá demonstrace veřejné podpory. Demonstrovat přišli i lidé, kteří na demonstrace normálně nechodí. Policie sice protesty potlačila, ale nemohla už projíždějícím autům zakázat troubit. Vlna protestů, které začaly před šesti lety na Ukrajině a pokračovaly v Bělorusku, se dostala do velkých ruských měst.
Putinův režim se pevně drží, o bezpečnostní složky je dobře postaráno a jsou vydatně živeny. Pád Putina by odhalil neskutečnou korupci a proti Navalnému stojí obrovské finanční zájmy.
Server ale konstatuje, že ani s revolucí v roce 1917 nikdo nepočítal. Ve skutečnosti v ní kulminoval proces, který začal porážkou Ruska ve válce s Japonskem v roce 1905.
Tak bychom měli nahlížet na východní Evropu dnes. Pro Putina je prý Navalnyj nebezpečnější mrtvý než živý. Pokud ho zabijí, stanou se dvě věci: Západ pod novou americkou administrativou zpřísní ekonomickou blokádu a bude to také znamenat konec plynovodu Nord Stream 2.
Ruská ekonomika nemůže záviset pouze na Číně. A když bude Navalnyj ve vězení, stane se z něj druhý Nelson Mandela.
K podobně optimistickým závěrům dochází Gideon Rachman ve Financial Times. Také se spoléhá na novou americkou administrativu. Trump se prý ale o lidská práva v Rusku vůbec nezajímal, zato Hillary Clintonová podpořila v roce 2012 protiputinovské demonstrace.
Naše poznámka:
Navalnyj i hrdinové demonstrací mají náš nejhlubší obdiv, ale odříkání Západu ve prospěch demokracie v Rusku moc nevěříme. Evropská a německá ekonomika především jsou na ruském plynu naprosto závislé. Ruský plyn dnes představuje de facto páteř německé energetické politiky.
Bidenova administrativa bude dělat podobnou politiku jako ta Obamova. A Obamova administrativa vyhlásila reset vztahů s Ruskem. Za Obamy vpadli Rusové na Ukrajinu, ukradli Krym, a ještě provedli vojenskou intervenci na pomoc Asadovi v Sýrii. Opoziční lídr Boris Němcov byl zavražděn vedle Rudého náměstí rok před nástupem Trumpa k moci. A Západ neudělal kromě sankcí po vpádu na Krym nic.
Navíc nová americká energetická politika, která omezí domácí těžbu ropy, posílí všude po světě producenty ropy, tedy například i Rusko nebo Venezuelu.
…
Málokdo popírá, že akciové trhy – tedy především americké akciové trhy – jsou nyní extrémně předražené. Jedná se ale o bublinu? Jeremy Grantham, zakladatel a manažer investičního fondu GMO, tvrdí, že současná bublina už je srovnatelná s rokem 1929 nebo s bublinou internetových firem, respektive tzv. dot-com bubble ze začátku tisíciletí.
Co je ale přesně bublina? Kde je hranice mezi bublinou a předraženým trhem? Charles Kindleberger v klasické knize Mánie, paniky a krachy tvrdí, že jsou třeba levné peníze a vzrušující narativ, který pobízí lidi k investicím. Ocenění je přehnané a investory nemotivuje hodnota, ale spíš snaha prodat jiným za víc, než sami koupili. To se trhy dostanou podle ekonoma Hymana Minského do fáze „Ponziho schématu“. Levné peníze bychom měli, ale kde je to excesivní chování? Máme očekávat brzké prasknutí bubliny?
Zajímavě o tom píše třeba John Authers na serveru Bloombergu.
Co si myslíte vy?
To je také otázka do debaty s ekonomy na serveru Česká pozice pro tento týden.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
