Monitor Jana Macháčka

zasílat e-mailem
21. června 2018 13:11 Lidovky.cz > Zprávy > Monitor Jana Macháčka

MACHÁČEK: Eurozóna a německo-francouzský summit

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: Geert Vanden Wijngaert

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Merkelová se v úterý na summitu poblíž Berlína krom jiného dohodli na určitých obrysech či základech reformy eurozóny.

První otázka je, zda taková dohoda bude platit také v rámci celé Evropské unie či eurozóny. Zde musíme říci, že nevíme, protože nevíme, jak se k tomu ostatní členské země eurozóny postaví. Můžeme odhadnout, že severnímu křídlu zemí od Nizozemska přes Finsko po baltské země se představa nějakého společného rozpočtu pro eurozónu moc líbit nebude. S kritikou již přišel koaliční partner Merkelové, bavorská CSU, který svolal koaliční řízení. Nadšené nebude ani konzervativní křídlo CDU, o liberálech z FDP ani nemluvě.

Možná důležitější je, že dohodu těžko můžeme soudit, když přesně neznáme její obsah.

Za průlomové a historické můžeme považovat, že Německo v principu souhlasí s rozpočtem pro eurozónu, který bude mít vlastní zdroje a který má mít za cíl konvergenci členských zemí a jejich ekonomik. Až dosud Německo něco takového principiálně odmítalo. Rovněž je průlomové, že se obě strany dohodly, že EU bude muset za tímto účelem otevřít základní smlouvy. To ovšem znamená, že přijetí něčeho takového potrvá dlouho, protože to budou muset schválit všechny členské státy.

Na velikosti rozpočtu se má teprve dohodnout celá euroskupina, návrh má přijít na konci letošního roku a rozpočet má začít fungovat v roce 2021. Samostatný rozpočet pro eurozónu má mít tři zdroje: příspěvky členských států, daň z finančních transakcí a příspěvky z rozpočtu (to je asi onen samostatný „řádek“ pro eurozónu, o kterém mluvil předseda Evropské komise J. C. Juncker).

Financial Times konstatují, že rozhodně nejde o žádný rozpočet s proticyklickou silou, který si představovala Francie. Konvergenci ekonomik mají zajišťovat domácí zdroje a reformy.

Osobně bych tipoval, že se na stůl vrátí myšlenka, že tento „zvláštní rozpočet“ se nakonec přejmenuje na rozpočet pro ekonomickou konvergenci a bude ho moci využívat každý členský stát EU, který bude ochoten do něj přispět a který bude ochoten schválit daň z finančních transakcí.

Zatím není ani přesně jasné, jestli výpadky členských příspěvků do takového rozpočtu může nahradit záchranný val ESM, který se změní v Evropský měnový fond. Také nezapomínejme, že případné větší finanční kontribuce Německa musí schvalovat Bundestag, jak před časem jasně rozhodl přísný německý ústavní soud. Merkelová a Macron se dohodli i na snížení počtu komisařů a společné vojenské kapacitě rychlého rozmístění.

Americký prezident Donald Trump, jak známo, spustil cla na ocel a hliník, a to i proti spojencům, jako je EU nebo Kanada. To je ale možná teprve předehra, čeká se, že budou spuštěna i cla na evropské (německé) automobily. To je přitom opravdová noční můra šéfů německého autoprůmyslu. V tomto ohledu přišel s velmi zajímavou zprávou americký deník The Wall Street Journal.

Šéfové německých automobilek BMW, Volkswagen a Daimler prý jednali s americkým velvyslancem v Německu Richardem Grenellem a navrhli mu zrušení všech celních tarifů na auta mezi EU a USA.

Manažeři prý přislíbili v tomto směru lobbovat, a to krátce poté, co Evropská unie stanovila odvetnou daň na dovoz amerického zboží, jako jsou motocykly, která se bude týkat dovozů ve výši necelých 3,5 miliardy dolarů. Není to ale žádné poraženectví: EU by zrušila svoje 10procentní cla na dovoz amerických aut, ale USA by musely zrušit 25procentní clo na dovoz náklaďáků, dodávek a mikrobusů.

Manažeři německých automobilek sice nemohou mluvit za Německo, a už vůbec ne za EU, ale již brzy uvidíme, jak je jejich lobby vlivná.

Debata Jana Macháčka
  • 0Diskuse


Jan Macháček

Autor

Jan Macháčekjan.machacek@lidovky.czČlánky


Najdete na Lidovky.cz