Někdy ano (článek najdete zde). Panika na trzích po pádu Lehman Brothers v roce 2008 přesvědčila americký Kongres, aby schválil program TARP (doslova program úlevy od problematických aktiv). O čtyři roky později vyhlásil předseda Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi, že udělá, „cokoli bude třeba“, aby zachránil eurozónu. Jenže to byly podle Münchaua velké výjimky.
Brexitu se to zatím netýká. Z finanční perspektivy neměl brexit zatím vliv, snad vyjma kurzových obchodů. Pokud se jako britská premiérka spoléháte na to, že finanční trhy vyvinou tlak na britský parlament, aby ratifikoval dohodu o brexitu, jste na omylu.
Podívejte se, jak reagovaly trhy na některé demise a revolty v kabinetu Mayové poté, co premiérka přivezla z Bruselu dohodu. Kurz libry mírně oslabil – stejně jako některé akcie. Ale ceny vládních dluhopisů Spojeného království šly nahoru. Takže financování vládního dluhu se pro vládu zlevnilo. To přece není příznak finanční krize, právě naopak.
Existuje velký rozdíl mezi analýzami investorů a politických komentátorů. Média jsou plná spekulací o dalším referendu. Investoři s tím ale vesměs nepočítají. A dost často se nepletou. Münchau sám zná mnoho byznysmenů, kteří věřili, že k brexitu dojde. Většina z nich například také ví, že článek 50 Lisabonské smlouvy je něco jako zapnutý autopilot.
Většina advokátů druhého referenda se vůbec nenamáhá číst smlouvy a jejich dopad na politiku. Pokud dohoda neprojde, je variantou pouze tvrdý či divoký brexit.
Proč trhy ale tak málo znervózňuje tvrdý brexit, který je v současné chvíli velice pravděpodobný? V roce 2008 (v USA a ve světě) a v roce 2012 (v Evropě) se trhy velice obávaly roztání celého finančního systému. A ty obavy byly oprávněné. Politici v USA i v Evropě krizi nečekali a začali jednat teprve ve chvíli, kdy na ně krize dolehla.
Tvrdý brexit do této kategorie vůbec nezapadá. Ano, někdo může uvíznout na letišti nebo na dálnici, ale z finančního pohledu nebudou náklady tak drastické. Británie a EU se ubrání potenciálně nejvíce disruptivním důsledkům schválením série rychlých minidohod.
Dlouhodobé důsledky brexitu také nejsou predikovatelné. K nějakým ztrátám a výpadkům obchodu dojde, ty ale mohou být vyrovnány volnější regulací, nižšími daněmi a oslabením kurzu, což pomůže exportu. Londýn možná přestane být globálním centrem financí, ale britské ekonomice to může pomoci, protože přestane být tak závislá na sektoru financí.
Ekonomické důsledky podle Münchaua spočítat nelze. Autor prý netvrdí, že brexit je ekonomicky irelevantní. Pouze že finanční trhy budou řídit ruce politiků.
…
K podobným závěrům dochází komentář Reuters Breakingviews. Britská libra a trh s dluhopisy zatím reagují na politické turbulence opačně. Libra klesá a dluhopisy posilují. Opravdový problém nastane, až bude klesat obojí najednou.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
