Itálie podle něj z Evropské unie neodejde – a o to je to právě nebezpečnější.
Jedna z nejpodivnějších koalic se zformovala v Itálii, ale podle autora jde vlastně o efektivní kombinaci, pokud je vaším cílem sabotovat Evropskou unii.
Liga severu i Hnutí pěti hvězd se programově většinou rozcházejí, ale v něčem se shodují: v postoji k migraci, v pohrdání obvyklou politikou a v nechuti vůči EU.
Program reprezentuje utrácecí ambice levice s nízkodaňovými ambicemi pravice. To ale bude znamenat prudký nárůst italského dluhu.
Když to srovnáme s brexitem, Británie se rozhodla z EU odejít bez plánu a díky tomu má EU v jednání navrch a může v zásadě pokračovat jako předtím. Itálie je ale zasazena hluboce uvnitř EU, je členem eurozóny a může efektivně poškozovat celý projekt zevnitř.
…
Gideon Rachman se v komentáři pro Financial Times zastavuje u myšlenky „deep state“, jakýchsi hlubokých struktur uvnitř státu přisátých na stát, které nesnášejí jakoukoli změnu či svěží vítr.
V hrozivý deep state, který ho chce zničit, věří i Donald Trump. Zrovna nedávno tweetoval, že deep state je „velká věc“ (big stuff). Představa, že existuje deep state zaměstnanců státu a lidí na stát napojených, je něco, čemu věří většina Trumpových příznivců. Donald Trump junior pro změnu napsal na Twitter, že „deep state je skutečný, ilegální a ohrožuje národní bezpečnost“.
To, že je podle Rachmana nějaká konspirační teorie populární, však ještě neznamená, že je to pravda. Bývalý šéf FBI James Comey například Trumpovi posloužil, když před volbami znovu otevřel skandál e-mailů Hillary Clintonové, a přitom naopak mlčel o tom, že se FBI už tehdy zajímala o Trumpovy ruské konexe.
Deep state určitě existuje v zemích, jako je Turecko, Pákistán, Egypt, Thajsko a Indonésie, v zemích s historií vojenských převratů a s tradicí propojení byznysu, armády a tajných služeb. Fakt, že FBI mohla vyšetřovat Nixona, Clintona a nyní Trumpa, je podle Rachmana spíše důkazem, že v USA stále převažuje vláda práva a ústavnost.
…
Ceny ropy prudce stoupají. Barel už stojí 80 dolarů. Výkyvy cen jsou normální a jejich růst je logický především kvůli růstu globální ekonomiky, který bude letos stále poměrně silný, cca kolem čtyř procent.
Proč se však podle vás trh s ropou musí vždy vychylovat v mohutných poryvech a nárazech o desítky procent a proč neroste či neklesá o jednotlivá procenta, jak by třeba alespoň trochu odpovídalo hospodářskému růstu a cyklu? Ani sankcemi to nelze vysvětlit. Proti nim působí flexibilní americká produkce. Lze zde vystopovat logiku? Nebo se komentátoři a analytici pouze snaží racionalizovat to, co možná racionální není? To je otázka do dnešní Debaty JM s ekonomy na serveru Česká pozice.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
